2. února uplynula první lhůta pro splnění požadavků zákona EU o umělé inteligenci, který vstoupil v platnost v srpnu. Jedná se o ustanovení, která obsahují pravidla umožňující bloku legalizovat biometrický masový dohled. Děje se tak prostřednictvím článku 5, který na první pohled usiluje o zavedení ochrany proti používání systémů UI, které představují „nepřijatelné riziko.“ Existují […]
Menej ako 1 min. min.
2. února uplynula první lhůta pro splnění požadavků zákona EU o umělé inteligenci, který vstoupil v platnost v srpnu. Jedná se o ustanovení, která obsahují pravidla umožňující bloku legalizovat biometrický masový dohled.
Děje se tak prostřednictvím článku 5, který na první pohled usiluje o zavedení ochrany proti používání systémů UI, které představují „nepřijatelné riziko.“ Existují však také výjimky, které jsou v zákoně definovány jako „nezbytně nutné“ případy, kdy je použití týchž systémů povoleno.
Právě to vyvolalo obavy, že jedním z důsledků zákona o umělé inteligenci je faktická legalizace některých velmi sporných nasazení masového sledování na základě biometrických údajů.
Článek 5 zakazuje, aby orgány činné v trestním řízení používaly biometrické identifikační systémy na dálku v reálném čase na veřejných prostranstvích, ale pouze „pokud to není nezbytně nutné.“
Jako „nezbytně nutné“ jsou popsány případy, kdy orgány činné v trestním řízení pátrají po „konkrétních obětech“ trestných činů, jako jsou únosy, obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování, ale také při pátrání po pohřešovaných osobách.
Druhá definice se dostává do méně přesného rozsahu, neboť umožňuje, aby se systémy sledování pomocí umělé inteligence používaly k prevenci trestné činnosti. Patří sem ohrožení života nebo fyzická bezpečnost osob, které jsou považovány za „konkrétní, podstatné a bezprostřední“ – nebo hrozba teroristického útoku, o níž orgány činné v trestním řízení rozhodnou, že je „skutečná a přítomná“, ale také – „skutečná a předvídatelná.“
Navíc zákon o UI považuje za „nezbytně nutné“ vyjmout ze zakázaných činností UI následující činnosti: „Lokalizace nebo identifikace osoby podezřelé ze spáchání trestného činu za účelem vedení vyšetřování nebo trestního stíhání nebo výkonu trestu za trestné činy.“
Ty jsou uvedeny v příloze II a v členských státech EU jsou trestné v maximální délce nejméně čtyř let.
Jinými slovy, z pravidel lze odvodit poměrně hodně „nezbytně nutných“ scénářů a výkladů, které umožňují masové biometrické sledování.
Aby EU usnadnila prosazování zákona, přišla s „paktem o umělé inteligenci“ – dalším z „dobrovolných závazků“ bloku, který podepsalo více než 100 společností, mezi nimi Amazon, Google a OpenAI, ale nikoli Meta a Apple.
Někteří pozorovatelé poznamenávají, že společnosti, které zákon kritizují, očekávají objasnění ohledně standardů a pokynů.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Zákon EU o umělé inteligenci fakticky legalizuje biometrický masový dohled first appeared on Akta X.
