Zde jsou největší zahraniční zásahy USAID: Souvisí s Německem, Rakouskem i Českou republikou

Víte o tom, že takzvaní čeští „novináři“ stáli za ovlivněním německých voleb do EU v režii USAID? Jistě si ještě všichni pamatujete na aféru „Voice of Europe,“ jejímž cílem bylo poškodit AfD před volbami, protože hrozilo, že bude příliš silná.

Jak se ukázalo, tak do této aféry, ale nejen do ní, byla zapojena USAID. Evropští aktéři – ať už z Německa, Rakouska nebo od nás – jsou loutkami USAID.

Navzdory pozornosti, které se USAID dostalo v USA, její role v zasahování do demokracie v Rakousku a Německu není dobře pochopena.

Je překvapivé, že zahraniční vměšování ze strany USA podkopává demokracii nejen v zahraničí, ale také na americké půdě.

V roce 2017 němečtí novináři Frederik Obermaier a Bastian Obermayer požadovali od médií „solidaritu“ a „společné vyšetřování“ prezidenta Donalda Trumpa.

Šlo o tytéž „novináře,“ kteří o dva roky dříve odhalili Panama Papers pro Süddeutsche Zeitung. Oba byli a stále jsou součástí několika sítí financovaných USAID, které způsobily první impeachment proti Trumpovi.

Podobné scénáře byly použity v Rakousku a Německu. Tam však měly mnohem výraznější dopad než Trumpův impeachment, který nakonec selhal.

Dne 28. března 2024  Deník N a Spiegel, které spolupracují se sítí „Organized Crime and Corruption Reporting Project“ (OCCRP) financovanou USAID, tvrdily, že kandidát AfD do EU Petr Bystroň byl podplacen webem Voice of Europe.

O den dříve EU uzavřela Voice of Europe, poměrně neznámý zpravodajský portál se sídlem v Praze.

OCCRP dostává polovinu svých finančních prostředků od USAID, ukazují zprávy. Zakladatel OCCRP Drew Sullivan v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi NDR prozradil, že USAID schvaluje klíčová personální rozhodnutí a roční pracovní plán.

Sullivan nicméně tvrdil, že OCCRP se těší plné redakční nezávislosti.

NDR se však netěšila plné redakční nezávislosti, pokud jde o její dokument o OCCRP. Zpráva Spiegelu z prosince 2024 odhalila, že Sullivan tlačil na NDR, aby dokument s jeho rozhovorem nezveřejňovala.

Sullivan trval na tom, že jeho rozhovor vytvořil dojem, že je agentem CIA.

Tím podle všeho ve skutečnosti byl, zatímco působil v OCCRP kontrolované a financované USAID.

Tento útok na svobodu projevu během voleb do Evropského parlamentu je v souladu s doporučeními dezinformačního průvodce z roku 2021, který zveřejnila USAID ve spolupráci se Středoevropskou univerzitou George Sorose.

Kromě financování takzvaných „nezávislých médií“ (tedy těch, které vedou jednostrannou propagandu) volá dezinformační průvodce po přísnější „správě internetu.“

Deník N a Spiegel opírají svá tvrzení o údajné tajné nahrávky pořízené českou tajnou službou BIS o setkání Bystroně s Arťomem Martschewskyjem, bývalým generálním ředitelem Hlasu Evropy. Údajně je slyšet, jak Bystroň šustí eurobankovkami.

Bystroň tato obvinění vehementně popíral, když byl konfrontován se Spiegelem. „Nesmíte věřit všem ‚informacím‘, které dostáváte z Prahy, abyste je mohli zveřejnit v předvolební kampani,“ řekl.

Bystroň řekl Spiegelu, že tato obvinění jsou součástí kampaně NATO s cílem zdiskreditovat mírumilovné politiky. K dnešnímu dni obdržel Spiegel od Nadace Gatesových 5,4 milionu eur.

Imunita byla Bystroňovi jako členovi Spolkového sněmu zrušena před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly 16. května. Následně asi 70 policistů vtrhlo do Bystroňovy parlamentní kanceláře ve Spolkovém sněmu a do jeho soukromých domů v Bavorsku a ve Španělsku.

V nedávné konfrontaci s reportérem Spiegelu Bystroň řekl: „Jak nezávislé je vaše zpravodajství, když vás platí Bill Gates?“ Na otázku, zda je placen Putinem, Bystroň odpověděl: „Proč záměrně šíříte falešné neověřené informace?“

Dne 10. ledna 2024 německá špionážní síť Correctiv tvrdila, že pravicoví aktivisté a politici AfD naplánovali „nucené deportace milionů“ lidí z Německa během soukromé konference v Postupimi na konci roku 2023.

Špionážní operaci, která zahrnovala dlouhodobé pozorování a instalaci kamer uvnitř i vně hotelu v Postupimi, provedlo 18 zaměstnanců Correctivu.

Později téhož dne německé veřejnoprávní vysílání přeformulovalo spekulace Correctivu, které jsou chráněny jako názory podle článku 5 německé ústavy, na faktická prohlášení.

Moderátorka ZDF Marietta Slomka tvrdila, že účastníci postupimské konference plánovali zbavit německé státní příslušníky občanství a násilně je deportovat.

V následujících měsících miliony lidí protestovaly proti AfD a věřily, že strana plánuje obnovení konference ve Wannsee, jak naznačoval Correctiv.

AfD v důsledku těchto útoků financovaných i ze zdrojů USAID klesla z historického maxima 23 procent podpory na 16 procent v srpnu 2024.

Teprve koncem roku se u soudu prokázalo, že tvrzení ZDF a NDR jsou zcela nepravdivá. to už bylo ovšem pozdě, tyto lži posloužily účelu: snížení preferencí AfD před eurovolbami.

Sympatizanti AfD v Německu však dodnes pravidelně čelí společenské ostrakizaci, když se o jejich přesvědčení dozví kolegové a přátelé.

Jen v roce 2024 se obětí trestného činu stalo 1 031 politiků AfD. K útokům dochází i díky každodennímu podněcování nenávisti ze strany médií placených USAID.

Correctiv a OCCRP jsou členy Global Investigative Journalism Network. Dalším členem této sítě je „Mezinárodní konsorcium novinářů“ (ICIJ).

ICIJ je částečně financováno Ministerstvem zahraničí USA. Je také úzce propojena s OCCRP zdroji svého soukromého financování: OCCRP i ICIJ dostávají finanční prostředky od Open Society Foundation George Sorose a Luminate Foundation zakladatele eBay Pierra Omidyara.

Ve srovnání s OCCRP a ICIJ je závislost Correctivu na soukromých nadacích výraznější. V roce 2020 se nadace Luminate Foundation  stala největším jednotlivým dárcem společnosti Correctiv.

Mezi další americké dárce patří Google, Facebook a Open Society Foundation. Correctiv by se proto měl ukázat jako odolnější vůči uzavření USAID než OCCRP a ICIJ.

Levicový aktivista Jean Peters, který vedl špionážní operaci Correctivu, má volnou definici novinářských standardů. Peters na svém blogu napsal, že si „vymýšlí příběhy“, aby ovlivnil politické události. Toto prohlášení mezitím vymazal.

V roce 2023, kdy došlo k postupimské špionáži, obdržela společnost Correctiv 1,9 milionu eur jen od anonymních osob, přičemž dalším největším dárcem byla nadace Luminate Foundation s 660 000 eury.

Jako signatář Kodexu Mezinárodní sítě pro ověřování faktů je společnost Correctiv povinna zprůhlednit jakýkoli zdroj financování, který představuje více než pět procent celkových příjmů.

Skutečnost, že Correctiv skrývá původ darů ve výši 1,9 milionu eur, vyvolává otázku zahraničního vlivu na síť.

Kauza Ibiza

Dne 17. května 2019 německé noviny Süddeutsche Zeitung a Spiegel současně zveřejnily záběry, které vedly k pádu koaliční vlády centristické ÖVP a pravicové FPÖ.

Na záběrech je vidět, jak tehdejší předseda FPÖ a rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache slibuje politickou laskavost neteři ruského oligarchy ve vile na Ibize výměnou za pozitivní zpravodajství.

Co Strache v té době nevěděl: Bohatý ruský strýc neexistoval. A vila, která byla pronajata za účelem jeho ubytování, byla odposlouchávána mikrofony a kamerami. Bohatá žena byla herečka.

Stejně jako mnoho médií, která zasahují do evropských voleb, Süddeutsche i Spiegel spolupracují s OCCRP.

Investigativní novináři Frederik Obermaier a Bastian Obermayer ve své knize Die Ibiza-Affäre vysvětlují, jak jim členství v ICIJ pomohlo etablovat se jako novináři s mezinárodními konexemi.

A byly to Panama Papers, na kterých Obermaier a Obermayer rozsáhle pracovali, které údajně přesvědčily zdroj, aby důvěřoval německým novinářům s usvědčujícím materiálem, píší.

Obermaier a Obermayer vysvětlují, proč přesvědčili své noviny Süddeutsche Zeitung, aby zveřejnily nelegálně získané záběry, které byly předtím odmítnuty jinými médii.

„Nejde jen o Rakousko. Heinz-Christian Strache a FPÖ neexistují ve vzduchoprázdnu. Pravicová nacionalistická politika FPÖ ovlivňuje, co plánují ostatní pravicové nacionalistické strany v Evropě, jak vypadají a jak jednají.“

Některé etické pochybnosti však přetrvávaly. Novináři ve své knize přiznávají, že jejich „zdroj“ vlákal Stracheho do pasti. Tajná zpráva, která se řídí novinářskými standardy, odhaluje fakta.

On je nevytváří, zdůrazňují novináři. Tato etická obava ze strany Obermaiera a Obermayera vyvolává otázku: Pokud věřili, že příběh je neetický, proč se rozhodli jej publikovat?

Julian Hessenthaler, jejich „zdroj“, později vysvětlil, proč na Stracheho nastražil boudu, v rozhovoru s Jeanem Petersem z výše zmíněné špionážní sítě Correctiv.

Odsouzený obchodník s drogami, který dříve pracoval jako konzultant „soukromé rozvědky“, řekl, že se obává ruského vměšování do evropské politiky. Hessenthaler uvádí, že prostředky na sofistikovanou operaci pocházely od pana M, obchodního kontaktu.

To bylo později potvrzeno v Íránu narozeným právníkem Raminem Mirfakhraiem v rozhovoru pro Spiegel. Mirfakhrai tvrdil, že náklady ve výši asi půl milionu eur zaplatil z vlastní kapsy.

Chtěl pouze bojovat proti „extremismu“, tvrdil Mirfakhraj. Hans-Jörg Jennewein z Freilich Magazin rozhodně nevěří, že Mirfakhrai nesledoval své vlastní finanční zájmy v této operaci.

Jennewein také zmiňuje chatové zprávy, ve kterých Hessenthaler říká známé pornohvězdě, které dluží 70 000 eur, aby počkala, dokud „Spiegel nezaplatí.“

Špionážní operace na Ibize, v Postupimi a Voice of Europe ukazují, jak USA financované sítě očerňovaly demokraticky zvolené politiky a prováděly změnu režimu.

Zatímco zrušení USAID prezidentem Trumpem je dobrým krokem správným směrem, vliv soukromých nadací na německá média, zejména na média Pierra Omidyara, Billa Gatese a George Sorose, přetrvává.

Tento problém nemůže Trumpova administrativa vyřešit. To může vyřešit jedině skutečná systémová politická změna v Evropě.