Dlouhodobě zde upozorňuji na absolutní neekologičnost nyní tak prosazovaných větrných, ale i solárních elektráren. Větrné elektrárny lze považovat za vůbec nejméně ekologický způsob výroby energie. Připočteme-li k tomu i jasnou neefektivitu, pak je otázka, proč jsou tak silně prosazovány, když jejich přítomnost v podstatě jen škodí a přináší minimální užitek. To i tolik zatracované uhelné […]
Menej ako 1 min. min.
Dlouhodobě zde upozorňuji na absolutní neekologičnost nyní tak prosazovaných větrných, ale i solárních elektráren. Větrné elektrárny lze považovat za vůbec nejméně ekologický způsob výroby energie.
Připočteme-li k tomu i jasnou neefektivitu, pak je otázka, proč jsou tak silně prosazovány, když jejich přítomnost v podstatě jen škodí a přináší minimální užitek. To i tolik zatracované uhelné elektrárny jsou ve srovnání s větrníky ekologičtější (i efektivnější).
Je všeobecně známo, že větrné elektrárny jsou především nebezpečné pro ptáky, což je také důvod proč ve většině evropských zemí právě ornitologové bojují proti těmto monstrům nejhlasitěji.
Těm našim jsou zřejmě záměry výstavby nových větrných elektráren ukradené, neboť po ohlášení jejich boomu u nás jsem nikde nezaznamenala výtky ze strany různých ornitologických organizací či záchranných ptačích stanic. Ale je možné, že jsem je jen přehlédla.
Nicméně například ve Švédsku jsou ornitologové velmi hlasití, neboť v jisté lokalitě, kde po staletí bez problémů přežívala orlí populace všechny možné vlády, války i přírodní pohromy, byli tito vzácní dravci zdecimováni právě větrníky.
Také ve Švýcarsku si již ornitologové všímají důsledků masové výstavby větrníků. Pod jednou takovou turbínou nyní našli 69 mrtvých ptáků. A to je třeba vzít do úvahy, že zřejmě část mrtvých ptáků je záhy po zásahu lopatkou větrníku zlikvidována predátory.
Skutečný počet mrtvých ptáků, kteří jsou za dané období zabiti turbínou, tak bude nejspíš mnohem vyšší.
Ve Švýcarsku si zelené šílenství vyžádá obrovské množství životů: pod jednou z věží větrné farmy Gotthard v Ticinu bylo nalezeno 69 ptačích mrtvol. Patří mezi ně ohrožené a potenciálně ohrožené druhy, jako jsou ťuhýci červenohřbetí a konipasové.
Biolog ze Švýcarského ornitologického institutu v Sempachu našel v červnu 2021 pod jednou z věží větrné farmy Gotthard 69 ptačích mršin.
„Byl jsem ohromen tím, kolik mrtvých zvířat jsem našel čistě náhodou,“ řekl výzkumník agentuře TA. Po objevu Ornitologický ústav okamžitě informoval federální vládu, kanton Ticino a provozovatele zařízení, společnost Azienda elettrica ticinese (AET).
AET to vysvětlila tím, že systém vyřazování větrné farmy z provozu nebyl v tuto chvíli ještě dobře kalibrován.
Ohrožení některých druhů
Mezitím politická lobbistka za větrné turbíny Priska Wismer-Felderová, národní radní a místopředsedkyně Suisse Eole, organizace, která zastupuje zájmy větrné energetiky, šíří své levicově zelené bláboly prostřednictvím Zürcher Zeitung a tvrdí:
„Největší hrozbou pro naše ptáky je změna klimatu.“ Nebezpečí, které představují větrné turbíny, je podle ní naproti tomu nízké.
Za bagatelizací „zeleného“ masového vraždění prostřednictvím větrné energie stojí mimo jiné skutečnost, že 9. června se ve Švýcarsku bude hlasovat o federálním zákonu o bezpečném zásobování elektřinou obnovitelnými energiemi.
Elias Vogt, prezident Švýcarské asociace pro otevřená prostranství, naopak podle portálu wildbeimwild označuje údaje provozovatelů drtičů ptáků AET za nevěrohodné.
Vědci, jako je Stefan Werner, poukazují na to, že u dlouhověkých ptáků s nízkou mírou reprodukce může několik dalších úmrtí ročně vést k vymizení druhu v dané oblasti.
V této souvislosti odborník uvádí jako příklady orlosupy bradaté, výry a luňáky červené. Dalším nebezpečím pro ptáky je ničení biotopů ideologicky motivovanými větrnými elektrárnami, pokud není lokalita pečlivě vybrána.
„Musíme seriózně zkoumat důsledky využívání větrné energie pro ptáky,“ říká Werner.
Větrné turbíny v oblastech se slabým větrem
Očekává se, že do roku 2050 budou větrné turbíny zásobovat Švýcarsko 4 000 gigawatthodinami elektřiny. Tyto drtiče ptáků však ve Švýcarsku nedávají smysl. Větrné mapy ukazují, že Švýcarsko – stejně jako Bavorsko a Bádensko-Württembersko – jsou oblasti s nejslabšími větry v celé Evropě.
Když už, tak tyto příšernosti dávají smysl u pobřeží. Ale i tam existují náznaky, že pobřežní větrné farmy poškozují mořskou faunu, zejména velryby a delfíny.
Zelení ideologové a průmysl větrné energie však důsledně a nemilosrdně tlačí na větrná monstra – a toto vysoce dotované znesvěcení krajiny musí zaplatit daňoví poplatníci svými penězi a ptáci životy…
