Zemské volby v Braniborsku opět ukázaly podivné nesrovnalosti v korespondenčních hlasech

Jak se stále častěji ukazuje, tak korespondenční volby byly zavedeny zejména proto, aby bylo možné manipulovat s hlasy tak jak je třeba. Pravděpodobně není možné tímto způsobem zvrátit výsledek nějak razantně, nicméně jisté manipulace zde možné jsou.

To se opakovaně ukazuje ve volbách v různých zemích. Nyní se na možné manipulace opět upozorňuje v případě zemských voleb v Německu, kde právě korespondenční hlasy vykazovaly jisté podivné „anomálie.“

Korespondenční hlasy totiž pomohly vyhrát SPD namísto AfD, jak predikovaly všechny průzkumy.

Pokud se podíváte na podivné korespondenční hlasy, nemůžete nezaznamenat alespoň náznak podvodu. Spíš se zdá, že korespondenční volby pomohly kýžený výsledek zmanipulovat.

Opět se tak ukazuje, že tento způsob voleb by měl být zakázán.

Z pohledu matematiky, přesněji statistiky, jsou mnohé výsledky korespondenčních voleb mimořádně zarážející. Tentokrát také v Braniborsku. Východiskem je zde přesné znázornění, které laskavě poskytl Statistický úřad.

Na grafech, kde vidíte první (dole) a druhé (nahoře) hlasování je vidět hlasy těch, kteří se dostavili osobně (1. – sytě zbarvený sloupeček) a hlasy korespondenční (2. – bledě zbarvený sloupeček).

Jak sami vidíte, tak všechny strany měly více hlasů korespondenčně – vyjma AfD, která má výrazně více hlasů z osobního hlasování:

Za prvé: výsledky voleb nepodléhají náhodě. V zemi je populace lidí, kteří se rozhodli volit – a hlasují buď osobně, nebo poštou. Tato populace nemusí zcela odpovídat homogenní mase – to je argument těch, kteří tvrdí, že s hlasováním poštou je vše v pořádku.

Tvrdí, že poštovní voliči jsou „úplně jiní lidé, vysoce vzdělaní,“ a proto  přirozeně inklinují k „levici.“

Tento falešný argument trval tak dlouho, dokud byl podíl poštovních voličů velmi nízký a zhruba odpovídal podílu Strany zelených na hlasech.

Mezitím se vydává neuvěřitelné množství poštovních hlasovacích obálek. V Braniborsku (údajně) třetina lidí volila korespondenčně a ne osobně.

Statisticky platí – což je obzvláště důležité pro projekce – že čím větší je podíl na celkovém uvažovaném množství, tím jistější lze vyvozovat závěry o jeho chování ve vztahu k němu. Existuje na to osvědčený vzorec.

Můžete také začlenit hodnoty, jako je předpokládaná nehomogenita, a přiznat, že například poštovní voliči se chovají „poněkud jinak“ než široká veřejnost. To lze vyjádřit i čísly.

Je však zcela nemyslitelné, aby se poštovní voliči, kteří tvoří třetinu celku, chovali velmi výrazně jinak. To nelze vysvětlit logicky – a už vůbec ne statisticky. Podle intervalu spolehlivosti bude odchylka pravděpodobně v oblasti jednoho procenta, ale v žádném případě nepřesáhne jednociferné číslo.

Volební chování braniborských korespondenčních voličů se však prý natolik odchyluje od volebního chování braniborských voličů, kteří se k volbám dostavili osobně, že zejména voliči AfD se chovají z více než 100 procent jinak, než by se očekávalo.

Soudě podle výsledků voleb do Europarlamentu v Braniborsku, které se konaly před několika měsíci, vyvstávají další otázky. Jak to, že najednou SPD získala více než dvojnásobek hlasů než před třemi měsíci?

To se za tak krátkou dobu tak razantně změnily volební zvyklosti lidí v této spolkové zemi?

Takto volili voliči z Braniborska v letošních eurovolbách. Nyní vítězní socani byli až třetí s méně než polovičním ziskem hlasů, zatímco výhra AfD byla drtivá:

Pro srovnání: takto dopadly včerejší zemské volby v Braniborsku. Všimněte si, že  socani mají více než dvojnásobek hlasů oproti hlasům v červnových eurovolbách. To vše díky korespondenčním hlasům: