Osoby samostatně výdělečně činné si od příštího roku výrazně připlatí. Povinné sociální pojištění a povinné zdravotní pojištění vzroste a dohromady bude měsíčně částka činit 9 026 korun. Tuto sumu platí podnikatelé i živnostníci v rámci minimálních záloh. Zdravotní pojištění se zvýší z 3 143 korun na 3 300 korun. Důvodem je zvýšení rozhodné průměrné mzdy, […]
3 min.
Osoby samostatně výdělečně činné si od příštího roku výrazně připlatí. Povinné sociální pojištění a povinné zdravotní pojištění vzroste a dohromady bude měsíčně částka činit 9 026 korun. Tuto sumu platí podnikatelé i živnostníci v rámci minimálních záloh. Zdravotní pojištění se zvýší z 3 143 korun na 3 300 korun. Důvodem je zvýšení rozhodné průměrné mzdy, ze které se záloha vypočítává. U sociálního pojištění se částka zvedá z 4 759 korun na 5 720 korun. I v tomto případě je důvodem vyšší průměrná mzda, ale také způsob výpočtu. „Zejména růst minimální zálohy na sociální pojištění je v posledních letech významný, vždyť ještě v roce 2022 činila pouze 2 841 korun, což je méně než polovina částky v příštím roce,“ říká daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.
ČTĚTE TAKÉ: Co po volbách se ztrátovou Českou poštou? Ve hře je dokončení transformace i privatizace
Hlavní důvod změny výpočtu můžeme najít v konsolidačním balíčku. Vláda Petra Fialy (ODS) se totiž snažila smazat rozdíl mezi OSVČ a zaměstnanci, a proto jim navyšovala povinné odvody, tedy vlastně zdanění. Úsporný balík zákonů pak měl za následek, že se po tři roky pravidelně zvyšoval výpočet minimálních odvodů na důchodové pojištění o pět procentních bodů. V příštím roce se odvod dostane na hranici 40 procent výdělku.
Výjimkou jsou jen osoby samostatně výdělečně činné, které platí vyšší zálohy podle svých skutečných příjmů. Těm se nic měnit nebude a sazby sociálního a zdravotního pojištění jim zůstanou stejné. Ivanco upozorňuje, že spousta živnostníků s nízkými příjmy proto bude postavena před volbu, zda se jim nevyplatí raději stát se zaměstnancem. „Při nízkém zisku je rozhodování o formě výdělku složitější než kdy dřív. Minimální odvody přes 9 000 korun měsíčně jsou značná zátěž, na druhou stranu podnikání nabízí flexibilitu a pro řadu lidí je vlastně jedinou dostupnou možností,“ dodává.
Další výjimkou jsou začínající podnikatelé. Noví živnostníci s hlavní činností v prvních dvou letech platí nižší minimální zálohu vypočtenou ze čtvrtiny průměrné mzdy. Příští rok to bude 3 575 korun místo 5 720 korun. Navíc mohou využít odklad plateb. Zálohy na sociální pojištění nemusejí hradit měsíčně, ale až zpětně po ukončení zdaňovacího období spolu s předáním přehledu.
Skokově roste i paušální daň
Pokud by chtěl někdo z živnostníků či podnikatelů raději přejít do režimu paušální daně, tak si také nepolepší. I v tomto případě dochází k nárůstu odvodů a dokonce ještě vyššímu. „V prvním pásmu paušální daně je zdravotní pojištění na úrovni minimální zálohy a sociální pojištění činí dokonce 1,15násobek minimální zálohy,“ uvedla Ivanco.
Konkrétně to znamená, že se jednotná částka zvýší o 1 268 korun na 9 984 korun. Sociální pojištění z toho činí 6 579 korun, zdravotní pojištění 3 306 korun a 100 korun je daň z příjmů. Z pohledu živnostníka s nižšími příjmy do jednoho milionu korun ročně jde o velký náklad. Ještě letos platí OSVČ 8 716 korun. Při spuštění paušální daně v roce 2021 byl přitom náklad jen 5 461 korun.
V dalších dvou pásmech s příjmy do 1,5 milionu a do 2 milionů korun však nedochází k žádné změně. Tito živnostníci budou platit měsíčně 16 745 a 27 139 korun. Skok tak čeká pouze ty nejméně vydělávající OSVČ.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Stát se vypořádal s největšími skupinami kupců bitcoinů. Dohromady jim vyplatil 44 milionů
