Zmanipulované eurovolby: Většina šla k referendu, jen hrstka volila své zástupce v Bruselu

Nevím, zda jste si toho také všimli, ale média v podobném stylu jako před prezidentskými volbami také před eurovolbami manipulovala s masami ve snaze dohnat je k volbě „správných“ stran. A úspěšně.

Mnohdy totiž stavěla eurovolby jako „referendum o vládě.“ Jenže eurovolby absolutně vůbec nejsou jako takové referendum vhodné, protože v EU je podstatné zejména hlasování a případně příslušnost k dané frakci a ne k domácí politické straně, ta je velmi podružná.

Mainstream však očividně využil možnosti soustředit pozornost pouze na dvě uskupení, zatímco zbytek byl představen spíš jako jakési křoví.

To byla osvědčená metoda již z prezidentského klání, kde se kandidáti rozdělili do dvou skupin – tři favorité z Aspenu – a zbytek byl představen jako jasní outsideři, kteří byli odděleni i u většiny debat, čímž měli volby jasně prohrané.

Podprahově nám podobný dojem vytvářeli i před eurovolbami, kdy bylo potřeba lid dotlačit k volbě systémových stran. Opakovaně tak bylo možné v různých médiích zahlédnout podivný graf, který ukazoval jen dvě uskupení, která měla skončit na prvních dvou místech.

Šlo samozřejmě o ANO a SPOLU, tedy stranu a uskupení volitelné snad jen pro ty, kteří se těší na jeden velký evropský superstát.

Nicméně různá média stavěla vše jako referendum o vládě v tom smyslu, že pokud bude vyšší sloupeček ANO, vláda referendum prohrála, pokud vyhraje SPOLU, vláda bude mít navrch.

Je pravda, že někdy bylo toto referendum podáno tak, že bude záležet na tom, zda budou mít víc europoslanců vládní strany nebo opozice (ať už parlamentní nebo mimoparlamentní), nicméně podprahově jsme opakovaně viděli ony dva sloupečky – a hezky vedle sebe.

Přesně tak, jak to manipulátoři zamýšleli, také volby dopadly. Dva subjekty měly přes 20% – pak nebyl dlouho nikdo – a kolem 10% a níž byl zbytek.

Voličstvo se jednoduše do značné míry soustředilo na nesmyslné referendum, takže mnoho lidí to šlo hodit buď proti vládě nebo v její prospěch ve snaze zvětšit „správnou“ hromádku.

Tedy přispět do hromádky ANO nebo SPOLU. Co na tom, že v samotném Bruselu zastupují v podstatě tytéž síly, takže bylo vcelku jedno na kterou z těchto dvou hromádek přihodíte.

Pokud si tyto šampiony z prvních dvou míst, kteří posílili jinak silně oslabenou Macronovu frakci a tradičně silnou lidoveckou frakci vedenou CDU, rozebereme, tak zjistíme, že mezi nimi až tak propastný rozdíl není.

A to zejména mezi ANO a ODS. Jejich hlasování v EU bylo velmi podobné, zřejmě bychom u nich napočítali zhruba stejný počet špatných i dobrých hlasování. V podstatě ovšem ani jedna partaj z oněch favorizovaných není v EU pro naši zemi žádným přínosem.

Nakonec ti, kteří hlasovali celých 5 let ve většině případů správně, byli odsunuti až pod 10% (STAČILO a SPD), zatímco bitvu mezi sebou bojovali ti, kteří svorně hlasovali pro Green Deal (ANO a TOP09), digitální identity či Covid pasy (ANO i SPOLU), cenzuru a mnoho dalších záludností.

Mimochodem, jsme-li u cenzury, tak právě tu podporují všechny uvedené strany, čímž se ani netají. Cenzuru dlouhodobě podporuje nejen „pětislepencová“ vláda, ale také hnutí ANO. A to nejen osobou Jourové.

Ví například ti, kteří to šli v „referendu“ hodit ANO, že do EU vyslali i jedince, který v minulém volebním období spolu se zástupci dalších stran (pětislepenec plus SOCDEM) lobboval u US Kongresu za tvrdší cenzuru?

Zajímavé v tomto kontextu také je, že jsem dokonce zaznamenala předvolební rozhovor se zástupcem ANO na jakémsi alternativním médiu. Toto médium tudíž propagovalo stranu, která ho chce zcenzurovat – a tedy zneviditelnit a postupně „vyhladovět,“ jak řekla Jourová. Bizarní, že?

Ale v případě eurovoleb jsem nechtěla upozornit jen na toto podivné referendum, které mělo v podstatě  pouze zajistit, že do EU od nás půjdou především prověření eurosoudruzi, byť v různých dresech.

Také jsem chtěla připomenout, že ti, kteří byli až daleko v závěsu za vedoucí dvojkou v popředí celého pelotonu, mohli být mnohem silnější. Letos totiž v eurovolbách, u kterých je tradičně velmi malá účast, propadlo celých 330 229 hlasů. Tedy 11,12 % všech, kteří šli hlasovat, to hodilo někomu, kdo neměl šanci se do EU dostat.

Pokud pak vyloučíme eurohujery jako jsou SOCDEM nebo Zelení a všechny recesisty, zůstává 152 224 hlasů. To je 5,12 % voličů, kteří byli volit a hodili to třeba PRO nebo dalším euroskeptickým uskupením, která skončila mimo europarlament, ale spolehlivě odsála hlasy.

Tyto hlasy mohly jít komukoli z těch, kteří se nad onu pomyslnou 5% hranici vyšvihli. Mohly například SPD nebo STAČILO přidat jednoho europoslance.

Předpokládám, že voliči oněch propadlých uskupení by nevolili Piráty, STAN nebo některé ze dvou favorizovaných subjektů, které se údajně účastnily onoho referenda.

Doufám, že do nějakých dalších voleb dojde na tomto poli k nějakému sjednocení, abychom už neviděli tolik propadlých hlasů jako například u posledních parlamentních voleb.

Na těchto propadlých hlasech totiž vždy vydělá především vítěz. Naposledy jím byli ti, kteří už asi dva a půl roku devastují tuto zemi. Bez propadlých hlasů by jim to však umožněno nebylo…