Černá kronika SSSR: Poprava slavného lahůdkáře. Stal se mu osudným boj mezi papaláši?

Gastronom No. 01 měl skvělou minulost, která sahala až do časů carského impéria. V roce 1901 ho na Tverském bulváru otevřela společnost Grigorije Jelisejeva obchodujícího s luxusními potravinami a značkovém alkoholem. Mramor, zrcadla, zlacení – to všechno dávalo zákazníkům pocit výjimečnosti. A výjimeční byli i zákazníci – generálové, dámy z nejvyšších společenských kruhů i členové carské rodiny jste tu mohli potkat.

ČTĚTE TAKÉ: Černá kronika SSSR: Brutální 15letý vrah ubil sekerou matku i kojence. Proces otřásl justicí

Mramor tu zůstal i po revoluci, ale klientela se změnila. Carskou smetánkou vystřídala smetánka komunistická. A tak na přelomu 70. a 80. byste tu mohli potkat i rozmařilou Galinu Brežněvovou, dceru generálního tajemníka, se sklenkou šampaňského.

Mezi hosty se s úsměvem procházel Jurij Sokolov. I na něj dopadal třpyt jeho zákazníků. V podstatě to byl korupčník a zloděj v drahém obleku. Jenže to by se dalo říct o dlouhé řadě hostů jeho lahůdkářství. A co by se mu mohlo stát, když si denně třásl rukou s generály z ministerstva vnitra?

Supi nad umírajícím Brežněvem

Jenže pod idylickým povrchem se odehrával na přelomu 70. a 80. let tvrdý boj uvnitř nejvyššího vedení strany. Sokolov o něm ani nemusel vědět, ale záhy se ho měl přímo existenciálně týkat.

Leonid Brežněv ještě dýchal, ale poblíž už kroužili supi. Pokud by se na to, kdo se stane příštím generálním tajemníkem ÚV KSSS dalo vsadit, favoritem by byl Michail Suslov, šedá eminence stranického aparátu a tajemník ústředního výboru strany. Jenže ten zemřel dřív než Brežněv. Tak zůstali hlavni dva rivalové – Viktor Grišin, první tajemník Moskevského městského výboru KSSS, a šéf KGB Jurij Andropov.

Andropov věděl, že pokud chce soupeře porazit, musí najít něco, co mu zlomí vaz. A v tom měl velkou výhodu – disponoval celým aparátem KGB. Jako slabé místo protivníka vybral problémy se zásobováním hlavního města. I když Moskva měla ve všem přednost, i tady se projevoval „deficit“, tedy nedostatek, a to zejména v dodávkách ovoce a zeleniny.

A právě nedostatek potravin Andropov použil proti Grišinovi, který za chod hlavního města zodpovídal. Za podstatu problému označil korupci a jako šéf KGB měl přehled o tom, jak celá síť funguje, i kam až ve stranickém aparátu sahá.

Začal systém rozkrývat. Aby se vyhnul vyšetřování, spáchal vedoucí Smolenského gastronomu Sergej Nanijev sebevraždu, zástupce vedoucího společnosti Glavtorg Grigorij Bělkin zemřel na infarkt, další lidé odešli od soudu s vysokými tresty vězení. Nejvíce pozornosti ale k sobě přitáhlo vyšetřování vedoucího Gastronomu No. 1. Jurije Sokolova.  

Zloději v kravatách

Sovětské zásobování počítalo se ztrátami. V případě zboží, které rychle podléhalo zkáze, to mohlo být až třicet procent – to se týkalo zejména ovoce a zeleniny. Vzhledem k obecnému nedostatku potraviny mizely dřív, než se stačily zkazit, což ovšem vedoucím prodejen nebránilo, aby povolenou ztrátu vykazovali.

Co odepsali, to prodali pod rukou. Tak vypadal jeden podstatný zdroj ilegálních příjmů. Samozřejmě se kradlo i jinak, ostatně i u nás existovaly v některých obchodech „cinknuté“ váhy.

Černé peníze z jednotlivých oddělení Gastronomu No. 1 a jeho filiálek se sbíhaly u Sokolova. Z nich si ale mohl nechat jenom část, nemalé prostředky putovaly dál – musel podplatit ty, kdo do podniku dodávali zboží a také si zajistit politické a policejní krytí. Ani jedno nebylo zadarmo.

Dokud staří soudruzi seděli na svých místech, všechno běželo jako dobře namazaný stroj. Můžeme předpokládat, že tak to bylo po celých deset let, co luxusní lahůdkářství vedl a nebýt boje o pozici generálního tajemníka ÚV KSSS, mohlo to tak být i nadále. 

30. října 1982 přišli do lahůdkářství muži v civilu, kteří nejevili o vybrané pochoutky zájem, a zamířil si to přímo k vedoucímu podniku: „Kancelář vám zapečetíme a vy půjdete s námi.“ Když kromě soudního příkazu ukázali legitimace KGB, bylo Sokolovovi jasné, že tady mu známosti na ministerstvu vnitra nepomohou, nezvaní hosté byli těžší váhová kategorie. 

Proč kauzu hospodářské kriminality vyšetřovala KGB a ne obyčejná policie? Byla to formalita, ale i Jurij Andropov se snažil vzbudit zdání, že dodržuje určitá pravidla, a tak mezi obvinění začlenil i spekulaci se zahraniční valutou. Tím se případ dostal do kompetence tajné policie. 

Lahůdkářův temný konec

Přímo v Sokolovově kanceláři našli příslušníci KGB sumu 50 000 rublů v hotovosti, dalších 63 000 rublů objevili na jeho chatě. Bylo jasné, že vedoucí lahůdkářství takové částky z platu ušetřit nemohl. Celková suma 103 000 rublů byla na sovětské poměry značná.

Například zmiňovaný Leonid Brežněv měl v té době měsíční plat 1500 rublů, což bylo desetkrát víc, než brala většina občanů SSSR. Na druhé straně tu byly i jiné kauzy závažné hospodářské kriminality…například případ pančovaného vína nebo případ sítě prodejen s rybami „Okean“, kde zabavené částky byly dokonce o řád vyšší.

Sokolov na začátku vše popíral, i když Jurij Andropov nechal celou síť rozkrýt a někteří ze zatčených v naději na nižší trest ochotně vypovídali. Šéf gastronomu spoléhal na své konexe – vždyť jeho hostem bývala i dcera generálního tajemníka Galina Brežněvová nebo ministr vnitra Nikolaj Ščolkov.

Jenže 10. listopadu Leonid Brežněv zemřel a o pouhé dva dny později se Andropov dostává do čela ÚV KSSS. To byl pro Sokolova konec nadějí. Před pár dny mocní lidé byli najednou bezvýznamní.

Teď už bývalý vedoucí gastronomu Sokolov začal mluvit – přiznání je přeci polehčující okolnost. Souzen byl podle paragrafů 173 a 174 trestního zákoníku. První se týkal přijetí úplatku ten druhý jeho poskytnutí. V běžných případech za to hrozilo 5 až 15 let vězení. To by nebylo tak zlé, jenže v tom byl háček – v případě zvláštních okolností mohl soud vynést i rozsudek smrti. A ten nakonec také padl. Jurij Sokolov byl zastřelen v prosinci roku 1984.

Jurij Andropov – muž, který ho na popravu v podstatě poslal, už byl deset měsíců po smrti. Osudným se mu stalo selhání ledvin. Jeho hlavní sok Viktor Grišin vládl Moskvě až do nástupu Michaila Gorbačov, kdy ho ve funkci vystřídal Boris Jelcin.

Nakonec všechny přežil Gastronom No. 1. Ten vydržel až do roku 2021, kdy byl zavřen kvůli sporům mezi jeho vlastníky. 

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Z vězení vyhrožoval expartnerce přes SMS. Hned po propuštění ji na Žižkově ubodal před dětmi