Zelenskyj vyvolal v Polsku pobouření, protože podepsal dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). V pátek o tom informovala agentura PAP a další polská média. Nawrockého rozhodnutí odebrat Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání ovšem sklidilo kritiku.ČTĚTE TAKÉ: Polský prezident Zelenskému odebere vyznamenání. […]
Menej ako 1 min.
min.
⏱️ Čas čítania: 3 min (447 slov)
Zelenskyj vyvolal v Polsku pobouření, protože podepsal dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). V pátek o tom informovala agentura PAP a další polská média. Nawrockého rozhodnutí odebrat Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání ovšem sklidilo kritiku.
ČTĚTE TAKÉ: Polský prezident Zelenskému odebere vyznamenání. Kvůli pojmenování jednotky po Banderovcích
Polský národně-konzervativní Nawrocki totiž v reakci na pojmenování ukrajinské jednotky po UPA řekl, že Ukrajina není mentálně připravená na to, aby se stala členem evropské rodiny. Už minulý týden svolal schůzi rady, aby zvážila odebrání řádu Zelenskému. Polský premiér Donald Tusk vyzval obě strany k uklidnění emocí. Podle něj situace těší ruského prezidenta Vladimira Putina a šokuje polské a ukrajinské spojence.
I mezi Ukrajinci způsobilo prohlášení polského prezidenta bouřlivé reakce. Polského vyznamenání, Zlatého důstojnického kříže, se kvůli sporu o nacionalisty rozhodli vzdát poradce ukrajinského prezidenta Kyryl Budanov a také ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar.
Nawrocki dříve podle BBC uvedl, že podporuje boj Ukrajiny proti ruské agresi, ale Polsko bude bránit památku svých občanů, kteří zahynuli rukou bojovníků UPA. Experti očekávají, že rozhodnutí polské hlavy státu bude mít zásadní vliv na polsko-ukrajinské vztahy.
Ukrajinský prezident Řád bílé orlice v roce 2023 obdržel od tehdejší hlavy polského státu Andrzeje Dudy. Polská média před týdnem uváděla, že odebrání nejvyššího polského řádu by vyžadovalo souhlas premiéra Tuska.
Vztahy zatížené krvavou historií
Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí.
Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 tisíc Ukrajinců.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mírový plán: Moskva by mohla být částečně spokojena, míní Just. Evropa Rusko znervózňuje
