Američané před sebou mají takzvané midterms, které se konají již 3. listopadu. Během těchto voleb, jež získaly jméno podle svého termínu v polovině mandátu vládnoucího prezidenta, občané vybírají kompletně nové složení Sněmovny reprezentantů a třetinu Senátu.ČTĚTE TAKÉ: Americký Turek či Marx, který nechce říct, kolik zabil lidí. Kandidáti v USA budí vášněVolební klání přitom napoví […]
6
min.
Američané před sebou mají takzvané midterms, které se konají již 3. listopadu. Během těchto voleb, jež získaly jméno podle svého termínu v polovině mandátu vládnoucího prezidenta, občané vybírají kompletně nové složení Sněmovny reprezentantů a třetinu Senátu.
ČTĚTE TAKÉ: Americký Turek či Marx, který nechce říct, kolik zabil lidí. Kandidáti v USA budí vášně
Volební klání přitom napoví mnohé i o hlavním lákadle americké politiky – prezidentských volbách. Ty se sice budou konat až za více než dva roky, obě strany ale ještě předtím budou muset určit, kdo bude jejich barvy v listopadu 2028 reprezentovat. Tento proces, nazývaný primárkami, tak většinou startuje i více než rok a půl před samotnými volbami.
Oficiálně svůj záměr kandidovat na prezidenta zatím nikdo neoznámil. Washingtonem, D.C. však již dlouhou dobu koluje celá řada jmen potenciálních uchazečů o Bílý dům. U republikánů se očekává, že pochodeň po Trumpovi převezme jeho viceprezident J. D. Vance. Opoziční demokraté však mají pole otevřené. Kdo jsou tedy ti, o kterých se v souvislosti s prezidentskými volbami mluví nejvíce?
Kamala Harrisová
Jedna z kandidátek, které netřeba představovat. Bývalá senátorka za Kalifornii a pozdější viceprezidentka za vlády Joea Bidena, jež se před dvěma lety postavila Donaldu Trumpovi. A prohrála. Harrisová se pak stáhla do ústraní, přesto ji mnoho insiderů v rámci Demokratické strany stále považuje za tvář partaje – a poslední průzkumy nálad voličů naznačují, že nejen oni.
Podle posledních šetření, která zkoumají podporu potenciálních zájemců o demokratickou nominaci mezi voliči, je Harrisová jasnou favoritkou. Jiná situace panuje na poli sázek. Americká burza predikčních trhů Kalshi dává bývalé viceprezidentce, která v tomto úřadu mimochodem stanula jako vůbec první žena v historii, šanci na zisk demokratické nominace do prezidentského klání ve výši 9,4 procenta. Tím se Harrisová v očích sázkařů řadí až na čtvrté místo s nemalou ztrátou na své politické soky.
Jednašedesátiletá politička může na jednu stranu působit jako zkušená matadorka, která je na stěhování do Bílého domu více než kvalifikovaná. Na druhou stranu si s sebou nese tíhu bagáže minulosti – a to ne nutně své vlastní.
Harrisová je totiž do velké míry spojena s Bidenem a všemi kontroverzemi, které bývalého prezidenta provázely – mezi některými voliči demokratů je to primárně podpora Izraele v jeho vojenských akcích v pásmu Gazy. Stejně tak se sluší znovu zmínit, že voliči Harrisovou již jednou odmítli – a je otázka, jestli během čtyř let změní názor. Pravdou je, že u Trumpa se tak stalo.
Gavin Newsom
Dalším demokratickým želízkem v ohni je ostřílený osmapadesátiletý politik, taktéž původně z Kalifornie. Newsom prošel celou řadou veřejných funkcí. Začínal v Radě dozorců San Francisca, než byl v listopadu 2003 zvolen starostou. Od doby, kdy Newsom jen o pár procent porazil kandidáta Zelených, začal v hierarchii kalifornské Demokratické strany strmě stoupat, až byl v roce 2019 zvolen guvernérem.
Díky tomu se stal Newsom silným hlasem v celonárodní debatě, a to hlavně pro svou ostrou (a někdy poměrně netradiční) kritiku Trumpa. Pozornost médií na sebe přitáhl, když loni na síti X opakovaně parodoval osobitý styl, kterým šéf Bílého domu píše své příspěvky. „Jeho sdělení je přímočaré: demokraté nemohou jen být proti republikánům – musí je porazit v národní hádce,“ shrnul přístup Newsoma ke kampani web Euronews.
Sázkaři z Kalshi pasují Newsoma do role favorita, když mu na vítězství v primárkách dávají 18procentní šanci. Ve většině průzkumů je politik na druhém místě za Harrisovou.
Jednou z největších slabin guvernéra Kalifornie je pak samotná skutečnost, že je guvernérem Kalifornie – republikáni by jej tak mohli snadno vykreslit jako „progresivní exces“ z jednoho z nejpokrokovějších států v USA. Newsom přitom platí spíše za centristu – zda to bude v partaji, která po dva roky staré porážce stále hledá svou tvář, spíše výhoda či nevýhoda, je ve hvězdách.
Alexandria Ocasio-Cortezová
Hledají-li demokraté levicového kandidáta nové generace, 36letá kongresmanka z New Yorku je jejich první volbou. Ocasio-Cortezová, která sama sebe označuje za demokratickou socialistku a mimo jiné v minulosti vyzývala ke zdanění bohatých Američanů, šokovala politický svět v roce 2018, kdy coby zaměstnankyně restaurace s tacos v primárkách porazila demokratického veterána Joea Crowleyho.
Od té doby je AOC, jak se jí akronymem jejího jména často přezdívá, jednou z hlavních tváří americké levice. A i když se za sedm let, která již strávila ve Sněmovně reprezentantů, stala do velké míry součástí takzvaného establishmentu, stále ji lze označit za kandidátku, která jde proti proudu.
To může být její síla i slabost. Ocasio-Cortezová je sice miláčkem progresivců, někteří se však obávají, že by svým levicovým zaměřením mohla odradit umírněnější voliče v klíčových swing states (tedy státech, kde se americké prezidentské volby reálně rozhodují). Podporovatelé AOC na to kontrují, že si strana nemůže dovolit nominovat „dalšího opatrného centristu“.
Podle sázkařů má Ocasio-Cortezová 14procentní šanci na zisk demokratické nominace, čímž se mezi svými oponenty řadí na třetí místo. Ve většině celonárodních průzkumů se její preference pohybují kolem 10 procent, zajímavý je však pohled do jednoho z klíčových primárkových států. V New Hampshiru, který bude v demokratickém klání hlasovat jako třetí, totiž AOC stojí v čele pelotonu.
Pete Buttigieg
Politik, pro kterého se pro jeho osmileté působení v čele asi stotisícového města South Bend v Indianě ujala přezdívka „Starosta Pete“, je často označován za jednoho z nejefektivnějších komunikátorů současné Demokratické strany. Mimochodem, Buttigieg je maltského původu, jeho příjmení se vyslovuje [Budedžedž], a kdyby byl zvolen, stal by se vůbec prvním americkým prezidentem, který je otevřeně gay.
Celostátní hvězda 44letého politika začala stoupat po jeho překvapivě úspěšné prezidentské kampani v roce 2020, kdy těsně zvítězil v úvodních primárkách v Iowě. Kampaň nakonec ukončil a podpořil Bidena, který si ho následně vybral pro pozici ministra dopravy.
Buttigieg je považován za umírněného centristu, díky čemuž sice může působit jako sjednocující kandidát, zároveň však nemusí nadchnout sílící levicové křídlo strany. Rozpor panuje i v tom, zda je bývalý Bidenův ministr novou, svěží tváří partaje, nebo zda je až příliš spojen s bývalým prezidentem. Tohoto rizika si je patrně vědom i sám Buttigieg, který se od Bidena v nedávném rozhovoru pro Politico snažil do jisté míry distancovat.
A jak si starosta Pete vede podle průzkumů? Ve většině z nich obsazuje třetí až čtvrté místo s preferencemi oscilujícími kolem deseti až dvanácti procent. Již zmíněné šetření z New Hampshiru jej však v tomto státě řadí na těsné druhé místo.
Jon Ossoff
Jestli existuje někdo, jehož jméno začíná v souvislosti s prezidentskou kampaní v posledních týdnech znít stále hlasitěji, pak je to nepochybně Jon Ossoff. Bývalý investigativní novinář a nynější senátor z jižanské Georgie o sobě dal výrazně vědět v lednu 2021, když v tradičně spíše republikánském státě těsně zvítězil a demokratům tak zajistil senátní většinu.
Následujících šest let byl pro evropského pozorovatele spíše upozaděným politikem. To se ale mění. Teprve 39letého Ossoffa, vůbec nejmladšího amerického senátora současnosti, totiž letos v listopadu čeká boj o znovuzvolení. A jakkoli si na jeho křeslo republikáni brousí zuby, průzkumy pasují Ossoffa do role mírného favorita.
Pokud by nakonec skutečně uspěl, otevřel by si tím cestu k prezidentské kampani. Sázkaři tuší, že by Ossoff mohl být jedním z horkých adeptů na triumf – v tuto chvíli je podle Kalshi s 15procentní šancí na druhém místě.
V růstu preferencí v průzkumech se ale jeho momentum zatím, až na výjimky, výrazně neprojevilo. Ossoff navíc jakékoli ambice kandidovat na prezidenta odmítá s tím, že se soustředí na svou senátní kampaň.
Černí koně a neznámí kandidáti
Mimo pětici popsaných před prezidentskými volbami zaznívá i celá řada dalších jmen, která by se do klání mohla přihlásit. Za zmínku stojí například někdejší ředitel kanceláře Bílého domu za Baracka Obamy a bývalý starosta Chicaga Rahm Emanuel. Stále častěji se mluví také o guvernérovi Kentucky Andym Beshearovi nebo guvernérovi Marylandu Wesu Mooreovi.
Všechno ale nakonec může být jinak. „Historie naznačuje, že někdo, o kom se dnes mluví jen zřídka, by mohl být zítřejší favorit,“ všímá si deník Euronews. Podobného názoru je i amerikanista Jakub Dopieralla. „Do příštího roku je to v americkém politickém čase tak extrémně dlouhé časové období, že bych se vůbec nedivil, kdyby to potom byl někdo úplně jiný. A možná i někdo, kdo teprve vzejde jako člen Kongresu až z těch letošních voleb. Někdo, o kom teď ani nevíme,“ uvedl před časem pro CNN Prima NEWS.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Začne Trump další válku? Zvažuje zásah v zemi, kde má zájmy Rusko a operovali tam i wagnerovci.
