Koalice proti suchu? Vzhledem k Motoristům ve vládě jde o zásadní signál, míní ekologové

Národní koalice v boji proti suchu není novým konceptem. V roce 2018 stál u jejího zrodu exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který nyní působí jako hejtman Ústeckého kraje. Právě jeho si povolal premiér Andrej Babiš (ANO) na pomoc.

K TÉMATU: Vyprahlá pole? Nepodléhejme hysterii, říká Ševčík. Vaňková viní vládu, že škrtá vědecké projekty

„Jako první vláda v historii jsme se začali suchu věnovat už od roku 2015 a do roku 2021 jsme pomohli v každé druhé obci ČR. Zainvestovali jsme do více než 21 tisíc projektů za více než 16 miliard korun,“ okomentoval obnovení koalice Brabec na sítích. Společně s Babišem nyní nastavili jednotný komunikační směr – směrem k veřejnosti připomínají kontinuitu aktivit bývalé Babišovy vlády a současného kabinetu při řešení sucha.

Představitelé Hnutí DUHA vítají jakoukoliv snahu směřující k posílení koordinace mezi státem a kraji v otázkách adaptace na změnu klimatu. „Považujeme však za nezbytné, aby tato koalice nebyla pouze formálním PR nástrojem, ale platformou pro skutečná, vědecky podložená řešení,“ uvedla pro redakci Vozníková.

„V situaci, kdy rozpočet ministerstva životního prostředí přišel o jednu třetinu svého rozpočtu a resortní politika pod vlivem strany Motoristé sobě často popírá vědecká fakta o klimatu, je obnovení odborné platformy pod přímým dohledem premiéra důležitým signálem,“ míní také členka Hnutí DUHA, v němž vede program Krajina.

Obnova mokřadů a řek místo „drahých betonových koryt“

Potenciál oživené koalice podle Vozníkové spočívá ve výrazném posílení meziresortní a krajské spolupráce. Z hlediska zadržování vody v krajině je z jejího pohledu důležité, aby se povedlo uvést v život evropský zákon o obnově přírody, a to prostřednictvím Národního plánu.

„Je ovšem nutné, aby všechna ministerstva k němu přistupovala zodpovědně a aby byl tento plán dostatečně ambiciózní. Právě do jeho naplňování by mohly peníze jít. Očekáváme důraz na obnovu mokřadů, tůní, niv a revitalizaci až 300 kilometrů řek namísto prosazování drahých betonových koryt a přehrad, které rozhodně nevyřeší půdní sucho, které sužuje většinu republiky,“ tvrdí ekoložka.

Vedení ministerstev současně vyčítá některé kroky. Jde například o snahu změnit protierozní vyhlášku či podíl odvozu tlejícího dřeva z lesů, které vrací živiny i vodu zpět do půdy. Vozníková jmenuje resorty životního prostředí, zemědělství i místního rozvoje.

Vyjádřila také pochybnosti, zda slíbené čtyři miliardy v rozpočtu navíc na řešení dopadů sucha jsou dostačující i vzhledem k plánované výstavbě vodních děl v Přelouči a Děčíně, která připravuje MŽP. „Na krajinu je potřeba se podívat jako na komplex. Kde voda padá, kde se dá zachytit, kde můžeme zrušit meliorační opatření, kde můžeme řeku nechat v přirozeném korytu a tak dále,“ uzavřela členka Hnutí DUHA, které se dlouhodobě vymezuje proti postojům vládních Motoristů.

Ochráncům přírody se nelíbí plány na další přehrady

Na potřebu meziresortní spolupráce upozorňuje také Jan Moravec z ČSOP. „Vznik mezioborové koordinační platformy tudíž lze jednoznačně vítat. Podstatné však bude především její složení a také to, jak bude vláda na její doporučení reagovat. Vznik této platformy proto vnímáme jako krok správným směrem, jehož konkrétní přínos ale ukáže až praxe,“ sdělil CNN Prima NEWS.

Avizovanou výstavbu nových přehrad však zásadně odmítá. „Plánované čtyři miliardy korun by bylo možné využít výrazně účelněji na opatření, která pomohou zadržovat vodu v krajině a řešit příčiny i dopady sucha,“ tvrdí o oznámených prostředcích Moravec. Stejně se ke konceptu nových přehrad staví i další člen ČSOP Karel Kříž. Investici do vzniku nových vodních děl považuje za „krok špatným směrem“.

„S výstavbou přehrad souhlasíme pouze v případech, kdy jsou nezbytné pro zajištění zásobování pitnou vodou, jako je tomu například u plánované nádrže Vlachovice,“ vysvětlil svůj postoj. Podle Kříže by se mělo více hovořit o obnově a vytváření mokřadů, revitalizaci vodních toků či podpoře šetrného zemědělství na menších plochách i podpoře nepasečného hospodaření v lesích, tedy způsobu péče o les, kdy se netěží celé plochy naráz.

Musíme vědět, kolik to bude stát, říká o plánu obnovy Červený

O stavu Národního plánu obnovy přírody mimo jiné promluvil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ve vysílání CNN Prima NEWS. Jeho předchůdce v čele resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) mu totiž vyčetl, že tento plán mělo ministerstvo připravit do poloviny tohoto roku.

Motoristický ministr potvrdil, že kabinet se hodlá soustředit i na další opatření kromě výstavby vodních děl. „Pro nás je voda priorita číslo jedna. Národní plán obnovy přírody jsme ovšem nepředložili úmyslně. Čekáme, kolik to celé bude stát a kolik nám na tyto projekty dá Evropská unie,“ vysvětloval Červený.

„Česku v této věci hrozí, že by na obnovu krajiny muselo platit přes devět miliard korun ročně. Nejdříve je třeba vědět, jak se vše bude financovat, a probrat to s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a také na Úřadu vlády ČR. Právě to nás nyní čeká,“ poznamenal také šéf resortu. Na půdorysu vlády teď totiž startují schůzky s jednotlivými ministry ohledně rozpočtu kapitol pro příští rok.

Červený rovněž nastínil, že vláda v pondělí shrne vše, co se chystá v boji proti suchu udělat. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD) před jednáním vlády uvedl, že se koalice v pondělí ještě nesejde v plném složení. Na programu bude určení harmonogramu a vyhodnocení, jaký efekt na mírnění dopadů sucha měly kroky z předešlých let.

Šebestyán také přislíbil, že chtějí změnit dosavadní přístup, kdy se problém spojený s podnebím řeší až ve chvíli, kdy způsobuje škody. „Jde nám o to, aby opatření byla trvalého rázu,“ zdůraznil. Formát se má podle něj podobat nastavení z roku 2018. Koalice zasedne po jednání vlády, dorazí i ústecký hejtman Brabec

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ceny potravin poletí kvůli suchu nahoru. Ekonomové odhadli, co zdraží nejvíce