Středeční úkaz začal ve střední Evropě zhruba v 19:20. Čím více na východ se pozorovatelé nacházeli, tím později částečné zatmění začalo. Na východě Česka a většině Slovenska nastalo největší zatmění až pod obzorem, Slunce bylo při maximu zatmění zakryto Měsícem odspodu.ČTĚTE TAKÉ: Čeká vás stáří bez demence? Vědci odhalili tři rozhodující faktory ve středním věkuPás […]
Menej ako 1 min.
min.
Středeční úkaz začal ve střední Evropě zhruba v 19:20. Čím více na východ se pozorovatelé nacházeli, tím později částečné zatmění začalo. Na východě Česka a většině Slovenska nastalo největší zatmění až pod obzorem, Slunce bylo při maximu zatmění zakryto Měsícem odspodu.
ČTĚTE TAKÉ: Čeká vás stáří bez demence? Vědci odhalili tři rozhodující faktory ve středním věku
Pás totality, kde bylo zatmění úplné, pokrýval rozsáhlou část pevninského Španělska od severozápadního pobřeží až po jihovýchod země a Baleárské ostrovy. V některých regionech Pyrenejského poloostrova zatmění skončilo prakticky jen několik minut před západem Slunce.
Ve městě La Coruña na severu Španělska, které patřilo k místům, kde bylo zatmění vidět nejdříve, si lidé stěžovali na oblačnost. Na většině území s úplným zatměním ale byly podmínky pro pozorování dobré kvůli malému výskytu oblačnosti.
Pozorování i v Česku
Jak uvádějí média, mnozí Španělé i zahraniční turisté se vydali pozorovat zatmění na místa speciálně vyhrazená místními úřady. Za použití ochranných brýlí obraceli zrak k postupně ubývajícímu Slunci, které na méně než dvě minuty zmizelo za Měsícem. Často úkaz vítali výkřiky, radostí a potleskem a pořizovali si fotografie.
Podle médií bylo podobné úplné zatmění možné vidět v pevninském Španělsku naposledy v podobném rozsahu v roce 1905. Již v příštím roce ale bude úplné zatmění možné pozorovat na jihu této země. Území v pásu totality však bude výrazně menší než letos. V roce 2028 se ve Španělsku očekává prstencové zatmění. Středeční úplné zatmění bylo možné pozorovat také z části Grónska či Islandu.
Zatmění přišli pozorovat také lidé v Česku, a to třeba do pražských Riegrových sadů. Na vrcholku stráně rozložila své stojany přibližně desítka profesionálních i amatérských fotografů. Příchozí, mezi kterými bylo množství cizinců žijících na rozhraní Žižkova a Vinohrad, si krátili chvíle do začátku částečného zatmění opalováním, čtením, jídlem nebo hraním karet. S postupným ubýváním světla rostlo i napětí přítomných.
Stovky lidí zamířily také k Letenské pláni, odkud byl úkaz vidět dobře. I tam pozorovali lidé zatmění nejen přes správné brýle, ale například i přes svářečská skla, CD disky nebo lyžařské brýle. Tvaru částečně Měsícem zakrytého slunečního kotouče dávali někteří různá pojmenování, například „býčí rohy“. Přibližně ve 20:15 se Slunce sklonilo za bubenečské vily a lidé postupně začali odcházet.
V Česku nastalo maximum úkazu okolo 20:11, pozorování zprostředkovávala řada veřejných hvězdáren. Poslední větší částečné zatmění Slunce, kdy Měsíc zakryje více než 75 procent slunečního kotouče, bylo v Česku v roce 1999. Další takové částečné zatmění nastane v roce 2075.
V noci na čtvrtek bude také možné pozorovat meteory z meteorického roje Perseid. Frekvence bude stoupat zejména od půlnoci do rozbřesku. U každoročního meteorického roje Perseid, přezdívaného Slzy svatého Vavřince, budou mít letos pozorovatelé výborné podmínky. Aktivita roje je sice od 17. července do 24. srpna, nejvíce meteorů ale bude možné pozorovat právě v noci ze středy na čtvrtek. Pozorování má tak podle astronoma Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě smysl po celou noc.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ptáci v Česku zcela utichnou a nebe rozzáří meteory. Zatmění doprovodí i další výjimečné úkazy
