Obrněný cvrček či zářící pavouk. Vědecká expedice objevila v Angole neuvěřitelné druhy zvířat

Odlehlá náhorní plošina Lisima v angolské vysočině je rozsáhlé přírodní území, kde ze země vyvěrají prameny velkých afrických řek, jako jsou Kongo, Okavango, Zambezi a Cuanza. Přesto je tato oblast jen málo prozkoumaná a věda o ní nemá dostatek informací, zejména o tamních mokřadech, travinách a lesích. Důvodem je těžko přístupný terén a také občanská válka, která v Angole zuřila 27 let a skončila až v roce 2002. Teprve v poslední době se do oblasti začínají dostávat výzkumníci a postupně odhalují její přírodní bohatství, píše CNN.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Verliba, nebo velryba? Jazykovědec odhalil, co stojí za přesmyčkami či vtipnými přeřeknutími

Už v roce 2024 se expedici vedené jihoafrickým průzkumníkem Stevem Boyesem podařilo na kameru zachytit legendárního obřího „slona-ducha“, který se geneticky i fyziologicky liší od svých afrických příbuzných. A nyní došlo k dalším objevům.

Nejnovější průzkum nazvaný Cassai Life Atlas, který proběhl v únoru v rámci Boyesem založeného projektu The Wilderness Project, navazuje na dřívější expedice organizace National Geographic. Tým 16 odborníků z Afriky i ze zahraničí vytvořil zatím nejpodrobnější biologický obraz náhorní plošiny Lisima. Vědci navíc očekávají, že časem objeví ještě další nové druhy, až specialisté nálezy podrobně prozkoumají a popíšou.

Jedním z nejzajímavějších objevů je pravděpodobně nový druh pavouka, který pod ultrafialovým světlem modře září – a vědci zatím nevědí proč. Dalším je pavouk, který napodobuje vzhled jedovatého brouka, což ho chrání před predátory. Během expedice vědci na náhorní plošině zaznamenali 103 druhů vážek a šidélek, z nichž osm je pro vědu dosud nepopsaných. Stejně tak objevili osm nových druhů můr. Objevili také tři dosud nepopsané druhy kobylek, sarančat a cvrčků, přičemž cvrček podle CNN vypadá, jako by byl „obrněný“.

„Pro mě jako Angolanku znamená tato práce mnohem víc než jen účast na vědecké výpravě. Je to příležitost smysluplně přispět k poznání biologické rozmanitosti Angoly a k ocenění jejího přírodního dědictví. Zároveň je to způsob, jak zanechat trvalý odkaz budoucím generacím Angolanů a posílit hrdost i odpovědnost za ochranu této jedinečné oblasti,“ uvedla bioložka Laurinda Mandela de Fragaová na webu The Wilderness Project, který zveřejnil fotografie nově objevených tvorů.

Nešlo ale jen o nové objevy. Na plošině Lisima vědci zaznamenali i jiná výjimečná zvířata, která už jsou vědě známá:

• zmiji gabunskou, dokonale maskovaného hada s nejdelšími jedovými zuby ze všech hadů (až 5 centimetrů),

• bezkřídlou „netopýří mouchu“, parazita, který žije na netopýrech, pohybuje se v jejich srsti a živí se jejich krví,

• či zvláštní můru z čeledi Alucitidae, která nemá klasická křídla, ale spíš jemná peříčka.

Vedoucí expedice Rob Taylor popsal práci v terénu jako „privilegium a vzrušení“. Pro CNN uvedl, že největší výzvou byla práce v období dešťů. „Logisticky to bylo extrémně obtížné. Náš konvoj několikrát uvízl na celý den v bahně. Také jsme se potýkali s problémy se startéry, poruchami alternátoru, opotřebovanými brzdovými destičkami a několika případy malárie v týmu,“ uvedl Taylor. Dodal, že vědci ale nebyli těmito problémy příliš znepokojeni. „Kdykoli jsme uvízli, využili jsme příležitosti k průzkumu blízkých dambů (sezónně podmáčených travnatých porostů), bažinných lesů a mokřadů,“ popsal Taylor.

Zveřejnění všech objevů bude podle něj trvat řadu měsíců, možná několik roků. Bezprostřední otázkou je, jak nejlépe chránit druhy – nově i dříve objevené – zvířat na náhorní plošině. Těmi nejzranitelnějšími jsou podle něj pravděpodobně ty, které „žijí jen na velmi malém území nebo potřebují velmi specifické podmínky k životu“. Vysvětlil, že například vážky jsou zranitelné kvůli citlivosti na zhoršenou kvalitu vody, což může být ovlivněno okolní těžbou nerostů. Někteří motýli zase vyžadují specifické hostitelské rostliny, které by mohly zmizet v důsledku požárů, kácení nebo sečení a vypalování.

Ochrana zmíněné náhorní plošiny je do budoucna pro projekt The Wilderness Project jednou z hlavních priorit. Spolu s partnery se mu už podařilo roku 2025 prosadit, aby bylo chráněno území o rozloze 5,4 milionu hektarů (54 000 čtverečních kilometrů). Loni v říjnu navíc ochranářská organizace Ramsar Convention zařadila oblast Lisima Lya Mwono („Zdroj života“) mezi mokřady mezinárodního významu. Upozornila přitom, že tamní podzemní voda je klíčová pro fungování okolních ekosystémů o rozloze asi 110 000 kilometrů čtverečních.

„Doufáme, že z dlouhodobého hlediska výsledky průzkumu podpoří silnější ochranu náhorní plošiny – nejen z hlediska formálního stavu ochrany, ale také z hlediska praktických rozhodnutí o využití půdy. Cílem není jen zdokumentovat nové druhy, ale zajistit, aby stanoviště, na kterých jsou závislé, zůstala nedotčena,“ řekl Taylor.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vědci v oceánu objevili jedinečného tvora. Nic takového jsem nikdy neviděla, žasla odbornice