Poslušnost může podrývat sebehodnotu dětí, říká pedagožka. Pevná ruka k výchově nepatří

Stejně jako dospělí, děti v jakémkoli věku potřebují, aby se jim naslouchalo. Hodně napoví pozorování. „Někdy máme pocit, že už jsme potřebu vypozorovali, že dítě je divoké a potřebuje pohyb, ale už za tím nevnímáme, že ta potřeba může být hlubší, že potřebuje například pozornost,“ vysvětluje pedagožka Anna Pospíchalová v podcastu Dětství 2.0.

ČTĚTE TAKÉ: Sláva u Babišů. Syn Frederik odpromoval na světoznámé univerzitě, pyšní rodiče byli u toho

Dlouhodobě uškodit může nepochopení a nátlak na to, aby se dítě chovalo přesně podle našich představ. „Určitě je důležité respektovat vývojovou fázi dítěte a zároveň co nejvíce omezit tlak, protože ten vede jen k tomu, že má dítě pocit, že někoho zklame – že se nenapasuje do představy dospělého,“ dodává odbornice.

„Šikulka“ a „hodný kluk“ nejsou vhodné pochvaly

Mezi formy nátlaku se dá zařadit také „nálepkování“ na základě vnějších znaků, které dítě zařadí do určité škatulky a může ho ovlivnit na celý život. Patří sem označení jako ‚hodný kluk‘, ‚šikovná holka‘ a spousta dalších.

„Mnohem lepší je konkretizovat, co se povedlo: ‚Vidím, že jsi do toho dal(a) hodně úsilí.‘ Je důležité vnímat, že hodná holka, hodný kluk nebo šikovná holka může mít třeba důsledky v tom, že dítě bude mít v dospělosti problém říkat ‚ne‘ nebo bude mít třeba strach z chybování, ze zklamání, bude mít od sebe neustále nějaká očekávání,“ vysvětluje Anna Pospíchalová.

Doporučuje také pracovat s dětmi na tom, aby se uměly ocenit i samy. „Konkrétní zpětná vazba nebo vedení k tomu, že se mohou třeba ocenit samy, v nich buduje to, že jsou si vědomy svých silných stránek.“

Metoda cukr a bič pěstuje v dětech závislost

Opatrnost je na místě také v otázce odměňování a trestů. „Jdou trošku ruku v ruce a myslím, že konkrétně odměňování je velké téma. Z mé zkušenosti pěstujeme u dětí závislost – budou chtít dělat věci jen pro odměnu,“ varuje Pospíchalová.

„Osobně si myslím, že vnitřní motivace a ocenění úsilí jsou daleko víc než nějaké odměňování. Ale samozřejmě je to zase individuální věc, takže určitě s mírou a vnímat hlavně i ta rizika odměňování,“ dodává.

Naopak používání „pevné ruky“ pedagožka ve výchově dětí nedoporučuje nikdy. „Už jen ten pojem pevná ruka je za mě hodně problematický a vyvolává ve mně pocit poslušnosti, napasování dítěte do nějaké představy dospělého,“ dodává.

Děti podle ní potřebují hranice, které budou pevné, ale laskavé. „Myslím si, že děti potřebují čitelného rodiče, který ty hranice bude držet, ale který je bude držet laskavě a bude chápat, že to někdy vyvolá emoci,“ vysvětluje pedagožka a doplňuje: „Často je to práce sám se sebou, někdy bychom měli pracovat třeba se svojí trpělivostí. A když už máme někdy pocit, že pevná ruka je v pořádku, ve společnosti to bohužel ještě zaznívá, tak možná se spíš zamýšlet, proč to ve mně vyvolává takový pocit a jestli není právě třeba ten stereotyp změnit.“

Jak s dětmi řešit jejich vysvědčení, jaká jsou rizika odměn a jak se nejlépe vyhnout nadměrnému „šikulkování“? Pusťte si celý díl podcastu Dětství 2.0 s pedagožkou Annou Pospíchalovou. Najdete ho v úvodu článku, v podcastových aplikacích i na YouTube.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rodiče vykrmili sedmiletého chlapce, se 115 kilogramy zemřel. Pár z USA teď čelí obvinění