S přibývajícím množstvím oxidu uhličitého v ovzduší rostliny produkují více cukrů, ale zároveň přicházejí o důležité látky, jako jsou minerály či bílkoviny. Více CO₂ pro ně znamená více „paliva“. „Rostliny tak rostou rychleji, ale my za to platíme daň – klesá jejich výživová hodnota,“ vysvětlil rostlinný biolog Lewis Ziska pro The Washington Post.ČTĚTE TAKÉ: Koktovy […]
Menej ako 1 min.
min.
S přibývajícím množstvím oxidu uhličitého v ovzduší rostliny produkují více cukrů, ale zároveň přicházejí o důležité látky, jako jsou minerály či bílkoviny. Více CO₂ pro ně znamená více „paliva“. „Rostliny tak rostou rychleji, ale my za to platíme daň – klesá jejich výživová hodnota,“ vysvětlil rostlinný biolog Lewis Ziska pro The Washington Post.
ČTĚTE TAKÉ: Koktovy nadávky? Děti vypadaly „zamrzlé“, říká expert. Zmínil dopad stresu na vývoj nezletilých
Nejvíce ovlivněny jsou přitom nejběžnější potraviny. Vědci upozornili, že úbytek živin se týká zejména základních plodin, jako jsou pšenice, rýže, fazole nebo brambory, na nichž závisí jídelníček miliard lidí. Z živin ubývá zinek, výrazný pokles se týká i železa, bílkovin či hořčíku.
Analýza Leiden University vyhodnocující výsledky desítek studií odhalila, že obsah živin v plodinách od konce 80. let klesl v průměru o 3,2 procenta. Tehdy přitom byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře výrazně nižší než dnes.
„Číslo se může zdát malé, ale ve světě, kde mnoho lidí již dnes žije na hraně nedostatku živin, může i pokles o několik procentních bodů ohrozit zdraví milionů lidí,“ uvedla Sterre F. ter Haarová, environmentální vědkyně a hlavní autorka studie.
Jaké potraviny nejvíce trpí?
Deník The Washington Post uveřejnil, jaké nutriční hodnoty potravin lze očekávat v roce 2040, a hodnoty porovnal se stavem z roku 1988. Cizrna by od konce 80. let do roku 2040 přišla téměř o 40 procent zinku, který je klíčový pro imunitu, zejména pak pro tu dětskou. Patrně ztrácí draslík, síru a vápník.
Pšenice přichází taktéž především o zinek. Patří k nejkonzumovanějším plodinám na světě a podle odhadů zajišťuje zhruba pětinu lidského příjmu kalorií. I drobné změny v jejím složení tak mohou ovlivnit miliony lidí.
Výrazné změny vykazuje i rýže. Podle grafu na Washington Post přichází hlavně o bílkoviny, úbytek je v časovém úseku téměř desetiprocentní, ve stejné míře přichází i o dusík. Brambory podle odhadů ztrácejí kromě zinku také například hořčík. Snížení obsahu živin se týká i luštěnin, u hrachu ubývá zinek, železo či fosfor, u fazolí převážně mangan.
Jíme dost, ale tělu to nestačí
Jev může mít podle odborníků zásadní dopady. Varují před takzvaným „skrytým hladem“, kdy lidé sice přijímají dostatek kalorií, ale jídlu chybí potřebná výživová hodnota.
Jde přitom o látky, bez kterých se lidské tělo neobejde. Například železo je nezbytné pro přenos kyslíku v krvi, bílkoviny tvoří základní stavební prvek organismu a hořčík je důležitý pro správnou funkci nervové soustavy. Jeho nedostatek může vést ke křečím, únavě i poruchám srdečního rytmu.
Dopady na konzumenty nejsou stejné všude. Zatímco lidé v bohatších zemích mohou pokles obsahu živin částečně kompenzovat pestřejší stravou nebo doplňky, v chudších regionech, kde jídelníček stojí na několika málo plodinách, hrozí výrazné zhoršení zdraví.
Například v Indii nebo Nigérii je velká část populace závislá na několika základních potravinách, jako jsou rýže, pšenice či luštěniny, které tvoří většinu jejich jídelníčku. V některých oblastech navíc lidé po sklizni konzumují po delší dobu převážně jen jednu plodinu.
Vědci zatím přesný mechanismus změn neodhalili. Hlavním vysvětlením ale je, že vyšší koncentrace oxidu uhličitého, který rostliny využívají k výrobě energie při fotosyntéze, podporuje tvorbu cukrů, zatímco příjem minerálů neroste stejným tempem. Výsledkem je, že se obsah minerálů v rostlinách naředí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smažák s polévkou za 70 korun. Restaurace láká na retro ceny, má to ale drobný háček
