Průzkum: 74% Evropanů podporuje migrační kvóty, 82% naletělo na klimatický podvod

Mnoho euroskeptických Evropanů doufá, že nastávající eurovolby něco změní. Ovšem v Evropě plné spáčů a rozdílných priorit nelze cokoli změnit, byť posílí politické strany, které jsou alespoň v některých ohledech euroskeptické (to se ovšem netýká České republiky, která jako tradičně posílí zejména tvrdě eurohujerské frakce).

Zejména v západoevropských zemích je patrný odpor proti pokračující výměně obyvatel, ale malou podporu má politika otevřených hranic například i u nás.

Toto téma průzkumům dominovalo a jistě neudiví, že invaze se bojí zejména obyvatelé zemí na vnějších hranicích. Na druhou stranu tyto přetížené země doufají v ono u nás tak kritizované přerozdělování, protože se jednoduše chtějí zbavit odpadu, který většinou nelze nikam deportovat.

A pokud jsou zejména kriminální jedinci velmi často nedeportovatelní, pak je mnozí rádi odloží do méně zatížených zemí, bez ohledu na fakt, že se i zde budou postupně vytvářet další chalífáty.

Většinová podpora přerozdělování nakonec zřejmě k této cestě povede, což se však nejspíš naplno ukáže až za dva roky, kdy začne migrační pakt, který s přejmenovanými kvótami počítá, platit.

Právě výměna obyvatel byla hlavním – avšak rozhodně ne jediným – tématem celounijního průzkumu. Otázky směřovaly i na další problémy – od Ukrajiny přes inflaci až po klima.

Nedávný průzkum společnosti BVA Xsight pro ARTE Europe Weekly odhaluje klíčové poznatky o názorech Evropanů na různé otázky před volbami do Evropského parlamentu.

Tato rozsáhlá studie, která byla provedena mezi 27. březnem a 4. dubnem 2024, zahrnovala 22 726 Evropanů ze všech 27 členských států EU. Výsledky zdůrazňují významné obavy a názory na imigraci, ekonomické podmínky, zdraví, válku a „změnu klimatu.“

Klíčová zjištění o přistěhovalectví:

Obecný sentiment:

71 % Evropanů se domnívá, že jejich země přijímá příliš mnoho migrantů.
85 % respondentů se domnívá, že EU musí přijmout důraznější opatření proti nelegální migraci.
Pouze 39 % dotázaných se domnívá, že Evropa dnes imigraci potřebuje.
53 % považuje imigraci za problém.

Země s nejvyššími obavami z imigrace:

Řecko: 90 %
Kypr: 84 %
Irsko: 78 %
Německo: 77 %
Rakousko: 77 %
Bulharsko: 76 %
Polsko: 75 %
Itálie: 74 %
Belgie: 73 %
Česko: 72 %
Španělsko: 70 %
Francie: 70 %
Švédsko: 70 %
Finsko: 68 %
Estonsko: 68 %
Litva: 63 %
Lotyšsko: 61 %
Portugalsko: 57 %
Slovensko: 57 %
Dánsko: 57 %
Rumunsko: 57 %

Navzdory nejvyššímu počtu nelegálních vstupů v loňském roce (157 652) považovalo výměnu obyvatel za hlavní problém pouze 14 % Italů. V Řecku se 90 % lidí domnívá, že jejich země přijímá příliš mnoho migrantů.

Další imigrační statistiky:

Zde jsou některé další statistiky týkající se imigrace z průzkumu:

Podpora imigračních kvót:

74 % Evropanů podporuje zavedení imigračních kvót.
Ve Francii je podpora imigračních kvót o něco vyšší, a to 76 %.

Názory na legální vs. nelegální imigraci:

I když se 85 % respondentů obává nelegální migrace, stále existuje značná podpora řízené, legální imigrace, zejména v zemích s nedostatkem pracovních sil.

Vnímání vlivu přistěhovalců na společnost:

53 % Evropanů považuje přistěhovalectví za problém obecně.
Existuje však diferencovaný pohled, kdy někteří uznávají ekonomický přínos přistěhovalců, ale obávají se kulturní a sociální integrace.

Širší evropské obavy:

Zdraví: Největší obava Evropanů, přičemž 41 % z nich označilo zdraví za hlavní problém.
Válka na Ukrajině: 38 % ji považuje za hlavní problém.
Životní prostředí a inflace: Obě témata jsou shodně na 24 %.

Jedinečné národní priority:

Francie: Zaměřit se na kupní sílu (40 %).
Polsko: Bezpečnost je nejvyšší prioritou.
Irsko: Bydlení je prvořadým zájmem.
Španělsko: Převládají obavy z nezaměstnanosti.

Postoj Evropanů k EU:

Ekonomický výhled:

73 % je ohledně své osobní budoucnosti optimistických.
57 % se domnívá, že se hospodářská situace EU zhoršila.
63 % si myslí, že ekonomika jejich země poklesla.
75 % francouzských respondentů se domnívá, že se ekonomická situace jejich země zhoršila.

Vliv EU:

Pouze 33 % respondentů se domnívá, že rozhodnutí EU mají pozitivní dopad na jejich životy.
V Portugalsku považuje EU za přínosnou 51 % respondentů, což je nejvíce mezi členskými státy.
Pouze 21 % Francouzů se domnívá, že rozhodnutí EU pozitivně ovlivňují jejich životy.

Národní vs. evropské priority:

Země jako Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Lotyšsko upřednostňují národní potřeby před evropskými.

Strach z války a obavy z obrany:

Hrozící válka: 62 % respondentů se obává války s Ruskem, zejména v zemích blízkých Rusku, jako je Polsko a pobaltské státy.
Vojenské zdroje: Pouze 30 % respondentů se domnívá, že Evropa má dostatečné vojenské zdroje, aby mohla reagovat na potenciální útok.
Podpora Ukrajiny: 61 % je pro posílení podpory Ukrajiny, ale 63 % se vyslovuje pro jednání o příměří.
Členství Ukrajiny v EU: 63 % dotázaných podporuje vstup Ukrajiny do EU, přičemž největší odpor přichází z Maďarska, České republiky, Rakouska a Bulharska.

Pohádka o změně klimatu:

Význam: 82 % Evropanů považuje změnu klimatu způsobenou člověkem za závažný problém.
Priorita: 43 % považuje za prioritu boj proti globálnímu oteplování způsobenému lidmi produkovaným CO2 – zde je to priorita  zejména v jižní Evropě.
Vládní opatření: Opatření, jako je omezení pesticidů (60 %) a investice do veřejné dopravy (57 %), jsou většinou podporována.
Individuální akce: Opatření vyžadující změnu osobního chování, jako jsou vyšší daně s cílem omezit používání vozidel, jsou méně populární a podporuje je pouze 21 %.

Volby do Evropského parlamentu:

Míra zájmu: 70 % Evropanů se zajímá o nadcházející volby do Evropského parlamentu, které se budou konat 9. června, ale pouze 52 % lidí ve Francii a Belgii sdílí tento zájem.

Závěr

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu průzkum upozorňuje na kontinent, který se potýká s různými problémy, od imigrace a ekonomických problémů až po zdraví, bezpečnost a změnu klimatu.

Zjištění odrážejí rozdělenou Evropu s různými prioritami a perspektivami, které utvářejí budoucí politické prostředí. Tento průzkum poukazuje na složité a často protichůdné názory Evropanů v době, kdy se připravují na hlasování ve volbách do Evropského parlamentu.