Zvýšení vojenské pomoci, nové energetické sankce, urychlený vstup Ukrajiny do EU a nasazení „vojenských poradců“ EU na Ukrajině jsou jen některé z iniciativ, o nichž bude muset příští měsíc rozhodnout Evropská rada poté, co je projednala na posledním zasedání ministrů zahraničí v Lucemburku v pondělí 14. dubna. Nový impuls přichází den po rozsáhlém raketovém útoku […]
4 min.
Zvýšení vojenské pomoci, nové energetické sankce, urychlený vstup Ukrajiny do EU a nasazení „vojenských poradců“ EU na Ukrajině jsou jen některé z iniciativ, o nichž bude muset příští měsíc rozhodnout Evropská rada poté, co je projednala na posledním zasedání ministrů zahraničí v Lucemburku v pondělí 14. dubna.
Nový impuls přichází den po rozsáhlém raketovém útoku Ruska na Ukrajinské město Sumy, při němž na Květnou neděli zahynuly tři desítky civilistů a dalších více než sto bylo zraněno. Útok namířený proti civilistům si vysloužil jednomyslné odsouzení ze strany Západu včetně Washingtonu, když Američtí představitelé uvedli, že tento „děsivý“ útok „překročil jakoukoli hranici slušnosti.“
Šéfka zahraničních věcí EU Kaja Kallasová po předsedání Lucemburské schůzce na úvod tiskové konference zdůraznila, že „všechny členské státy chtějí mír“, ale útok v Sumách dokazuje, že je to Moskva, nikoli Kyjev, kdo by měl být dotlačen k tomu, aby konečně začal „vážně jednat.“
Vzápětí však prohlásila, že EU musí rovněž zvýšit svou podporu Ukrajině, přestože některé z nastíněných návrhů by Rusko jednoznačně považovalo za eskalaci a mírovému procesu by sotva pomohly.
Ministři například diskutovali o tom, zda by se EU sama mohla podílet na bezpečnostních zárukách poskytovaných Starmerovou a Macronovou „koalicí ochotných“, jakož i o možném nasazení „vojenských poradců“ na Ukrajině, a to ještě před uzavřením příměří, prostřednictvím stávající mise, která byla vytvořena za účelem výcviku personálu Ukrajinské armády – například pilotů stíhaček – mimo území země.
„Tohle je pro nás červená linie,“ prohlásil po jednání Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a dodal, že Budapešť nikdy nebude souhlasit s vysláním vojenského personálu EU na Ukrajinu, a to ani v „poradní“ funkci:
„Vojenští instruktoři EU by neměli na Ukrajině provádět výcvikové programy, protože by to znamenalo vážné riziko eskalace války směrem do Evropy.“
Rada EU rovněž znovu jednala o poskytnutí další vojenské pomoci Kyjevu v rámci tzv. „Kallasové plánu“, a to až do výše 40 miliard eur v letošním roce. Tento plán měli vedoucí představitelé EU původně přijmout již minulý měsíc, než jej z „rozpočtových důvodů“ náhle vetovaly Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
A tak zatímco obří balíček byl prozatím odložen, Kallasová se zaměřila na menší iniciativu na dodávku dvou milionů dělostřeleckých nábojů v hodnotě asi 5 miliard eur a oznámila, že dvě třetiny této částky již přislíbily členské státy EU a Norsko.
Kromě toho země EU dosud společně poskytly vojenskou pomoc v roce 2025 ve výši více než 23 miliard eur, čímž již překonaly celkové údaje za loňský rok. Nicméně „stále máme kam jít“, dodala Kallasová a naznačila, že společný balíček ve výši 40 miliard eur zůstává na stole.
Dalším důležitým bodem jednání byl další, v pořadí již sedmnáctý, balíček sankcí EU vůči Rusku, který by se měl zaměřit především na Moskevskou „stínovou flotilu“ ropných tankerů, které obcházejí stávající omezení tím, že plují pod vlajkami jiných států. Zatímco o potřebě prosazovat předchozí sankce se příliš nediskutuje, pro nový sankční balíček existují jiné, kontroverznější návrhy.
Rada například údajně jednala o sankcích týkajících se jaderné energie (jaderné palivo nebo komponenty elektráren), což je další červená linie pro některé Středoevropské země, které provozují elektrárny Ruské výroby; a o možném prohloubení stávajících opatření týkajících se Ruského plynu a ropy.
Zároveň se Kallasová vyhnula otázce na uvalení sankcí na Ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) – což není překvapivé vzhledem k tomu, že Ruský vývoz LNG do EU dosáhl od začátku války rekordních hodnot. Přibližně 90 % celkového objemu nakupují Francie, Belgie a Španělsko, které dříve blokovaly každou iniciativu na uvalení sankcí na LNG a poškodily tak svůj významný reexportní byznys.
Ministři rovněž jednali o zařazení Ruských diplomatů a vládních činitelů na sankční seznamy EU, což Maďarsko opět kritizovalo za to, že by to mohlo bránit probíhajícím mírovým jednáním.
V neposlední řadě se na stole objevila i otázka urychleného vstupu Ukrajiny do EU, přičemž některé členské státy prosazovaly otevření všech vyjednávacích kapitol současně, ačkoli tyto moduly byly navrženy tak, aby na sebe navazovaly a poskytovaly důkladnou a postupnou cestu ke členství v EU.
Provedení všech najednou by teoreticky mohlo pomoci splnit cíl do roku 2030, který Brusel vyhlásil, ale také by hrozilo, že Ukrajina bude přijata do EU bez řádného dohledu nad tím, zda splňuje Kodaňská kritéria.
„Takže více zbraní, více peněz, tlačení Ukrajiny do EU, vysílání vojenských poradců do Kyjeva a sankce na nákupy energií,“ shrnul Szijjártó nejnovější iniciativy.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Rada EU zvažuje vyslání vojenských poradců na Ukrajinu first appeared on Akta X.
