Koalici budou za vlámskou část země tvořit De Weverova nacionalistická N-VA, která se po loňských červnových volbách stala nejsilnější politickou stranou v Belgii, socialisté ze strany Vooruit a Křesťanskodemokratická a vlámská strana (CD&V). Za frankofonní část Belgie se k vládě připojí liberální Reformní hnutí (MR) a centristická strana Angažovaní (Les Engagés). ČTĚTE DÁLE: Severokorejci jdou do […]
Menej ako 1 min. min.
Koalici budou za vlámskou část země tvořit De Weverova nacionalistická N-VA, která se po loňských červnových volbách stala nejsilnější politickou stranou v Belgii, socialisté ze strany Vooruit a Křesťanskodemokratická a vlámská strana (CD&V). Za frankofonní část Belgie se k vládě připojí liberální Reformní hnutí (MR) a centristická strana Angažovaní (Les Engagés).
ČTĚTE DÁLE: Severokorejci jdou do války po zuby ozbrojení. Výjimečná výdrž jim pomáhá při nošení arzenálu
Sestavení vlády nebývá v Belgii snadným úkolem. Belgie navíc drží světový rekord v délce sestavování nové vlády. V letech 2010 a 2011 na to její politici potřebovali 541 dní. Složitá byla situace i po loňských volbách, které vyhrály pravicové a centristické strany jak ve vlámsky mluvící severní části země, kde je to obvyklé, tak i na frankofonním jihu.
De Wever pověření k sestavení vlády získal od belgického krále Philippa na začátku loňského července, v srpnu ale jednání zkrachovala. Král si následně vybral valonského centristu Maxima Prévota z Angažovaných jako prostředníka, kterému se podařilo rozhovory v září obnovit, takže De Wever mohl v sestavování koalice opět pokračovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Návrh zákona omezujícího migraci němečtí poslanci neschválili. Lidé protestovali proti AfD
