Rusko na Ukrajině krvácí, ale učí se. Jeho podcenění se nám může vymstít, varují experti

Když ruský prezident Vladimir Putin vyslal svou armádu na Ukrajinu, Kreml zřejmě spoléhal na početní převahu, obrovské zásoby zbraní ze sovětské éry a jaderný arzenál. Očekával, že tato převaha ukrajinský odpor rychle zlomí. Více než čtyři roky po zahájení ruské invaze byla tato domněnka ale prakticky vyvrácena, píše web RFE/RL. Ukrajina totiž ruský útok ustála, překazila očekávané rychlé vítězství Moskvy a válka se postupně proměnila v dlouhodobý technologický a vyčerpávající konflikt.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nová hrozba pro NATO? Rusko buduje tajné základny, píše web. Drony mohou zasáhnout i Varšavu

Rostoucí závislost Ruska na Severní Koreji, která mu dodává munici, rakety a vojáky, podle expertů sama o sobě neznamená, že se ruská armáda hroutí. Stejně tak z ní nelze vyvozovat, že Rusko z války vyjde jako silnější vojenská mocnost. Ukrajina způsobila ruské armádě těžké ztráty a odhalila vážné nedostatky v jejím plánování a způsobu vedení války. Moskva se ale zároveň snaží své chyby napravovat, přizpůsobuje taktiku podmínkám na bojišti, zvyšuje výrobu zbraní a čerpá zkušenosti z více než čtyř let války.

„Ruské konvenční pozemní síly na Ukrajině jsou soustavně a vážně oslabovány,“ řekl viceprezident pro národní bezpečnost a zpravodajské služby v Centru pro studium prezidentství a Kongresu Joshua Huminski pro RFE/RL. Varoval však, že posuzování ruské vojenské síly pouze touto optikou by bylo „chybou“. Ruská severní a tichomořská námořní flotila si podle něj zachovává důležité schopnosti, zatímco její strategické jaderné síly zůstaly z velké části nedotčené a Moskva stále disponuje schopnými kybernetickými a vesmírnými prostředky. Otázkou už proto není jen to, zda je Rusko stále druhou nejmocnější armádou světa. Důležitější je, jaké slabiny ruské armády válka na Ukrajině odhalila a zda se jim Moskva dokáže přizpůsobit dříve, než začnou zásadně omezovat její vojenskou sílu.

Neúspěšný blitzkrieg a závod v adaptaci

Ruské problémy začaly už u jeho předpokladů. „Putinovy zpravodajské služby vykreslovaly Ukrajinu jako ‚domeček z karet‘, u kterého se očekávalo, že se rychle zhroutí,“ popsal Huminski. Ukrajinský odpor, ruské chyby, západní pomoc a rychlé přizpůsobení ukrajinských sil vedly k úplně jinému průběhu války, než Moskva očekávala. Obrana Hostomelu u Kyjeva, kde Ukrajinci odrazili útok elitních ruských výsadkářů, byla jedním z prvních důkazů, že ruské válečné plány selhávají. Ukrajinské malé jednotky a západní protitankové zbraně navíc dokázaly účinně využít slabin ruských obrněných jednotek.

Od té doby se válka změnila v neustálý souboj o to, kdo se dokáže rychleji přizpůsobit. Drony, elektronický boj a útoky na velkou vzdálenost zásadně proměnily bojiště – pohyb vojáků a techniky je stále nebezpečnější a podél fronty vznikla hustě sledovaná „zóna smrti“. Analýza britského Royal United Services Institute (RUSI) ale upozorňuje, že ruská adaptace má své limity. Moskva se dokáže rychle přizpůsobovat na taktické a technologické úrovni, změny ve způsobu velení a fungování armády jsou však mnohem pomalejší.

Maria Sněgovajová, vedoucí pracovnice pro Rusko a Eurasii ve washingtonském Centru pro strategická a mezinárodní studia, řekla, že Ukrajina dosáhla významného technologického pokroku a stále častěji využívá drony k tomu, aby alespoň částečně kompenzovala nedostatek pracovních sil. Tato výhoda ale podle ní nemusí trvat dlouho. „Technologický náskok se během války několikrát změnil,“ podotkla Sněgovajová s tím, že Ukrajina má sice nyní náskok v některých klíčových technologiích, ale Rusko ji opakovaně dohání.

Cyklus se navíc zrychluje – co kdysi trvalo mnohem déle, se nyní odvíjí během několika měsíců. Proto ani Huminský, ani Sněgovajová nevidí válku jako prostý příběh o tom, jak ukrajinská technologická genialita drtí zastaralou ruskou armádu. Oba popisují válku jako mnohem dynamičtější souboj: Ukrajina získala důležitý technologický náskok a odhalila vážné slabiny ruské armády, zatímco Rusko se dál přizpůsobuje, učí se z bojů a hledá způsoby, jak své nedostatky překonat, přestože jeho pozemní síly utrpěly obrovské ztráty a výrazně oslabily.

Role Severní Koreje a ukrajinská rovnice

Mimořádné nároky války ilustruje i fakt, že Rusko využívá pomoci Severní Koreje, která mu dodává munici i vojáky. Sněgovajová ale upozornila, že ruskou závislost na zahraniční pomoci nelze posuzovat bez ohledu na rozsáhlé úsilí Moskvy o posílení domácí výroby. „Rusko toho ve skutečnosti dokázalo hodně vyrobit,“ řekla Sněgovajová a zdůraznila, že Moskva významně zvýšila svou výrobu dronů, zařízení pro elektronický boj, systémů protivzdušné obrany, tanků i raket.

Ruský průmysl však svůj problém nevyřešil. „Nároky války jsou tak vysoké, že ani dramaticky rozšířená produkce nemůže plně uspokojit potřeby bojiště, ani Rusku umožnit vybudovat si významné rezervy. To pomáhá vysvětlit roli Severní Koreje,“ uvedla Sněgovajová.

Huminski podotkl, že nasazení severokorejských jednotek pomáhá udržet pozice a uvolnit ruské smluvní vojáky pro jiné úkoly, aniž by Putin musel provést politicky riskantní totální mobilizaci.

Ukrajina vstoupila do války s těžkou konvenční nevýhodou. Nemohla se s Ruskem měřit v počtu tanků, množství munice ani počtu vojáků. Její odpovědí proto bylo změnit „cenovou rovnici“ války – hledat levnější způsoby, jak ničit výrazně dražší ruskou techniku.

„Západní země se nesmí jen dívat na to, co dělá Ukrajina, ale také věnovat pozornost tomu, co dělá Rusko, jak se z toho učí a jak se adaptuje. Pokud to neuděláme a budeme to vnímat pouze jako konvenčně oslabenou ruskou sílu, mohlo by se nám to v budoucnu vymstít,“ řekl Huminski.

S technologickým pokrokem se válka posouvá dál za frontovou linii

Technologická adaptace zároveň mění geografii války. V Černém moři Ukrajina opakovaně ohrožovala ruské válečné lodě a vojenskou infrastrukturu, přestože do války vstoupila prakticky bez námořnictva, které by se mohlo ruské flotile rovnat. Když Rusko začalo své síly přesouvat dál od Krymu, Ukrajina dokázala zaútočit i na Novorosijsk, hlavní ruskou námořní základnu dále na východ. Ukázala tím, že ani přesun vojenských prostředků dál od fronty nemusí znamenat jejich bezpečí. „Ruská flotila je v tomto okamžiku rozhodně velmi ohrožena kdekoli v Černém moři,“ zdůraznila Sněgovajová.

Odborníci ale varují, že ani obrovské ruské ztráty nedokazují, že by Rusko přestalo být významnou vojenskou mocností. Ruská armáda na Ukrajině je sice výrazně oslabená a válka odhalila její slabiny, Rusko má ale stále mnohem více zdrojů než Ukrajina, silný zbrojní průmysl, jaderné zbraně a další vojenské síly.

Zároveň nelze předpokládat, že rostoucí únava ruské společnosti nebo tlak veřejnosti automaticky povedou ke změně ruské politiky. Jak upozorňuje Sněgovajová, rozhodujícím faktorem zůstává Putin a jeho ochota ve válce pokračovat.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Válka o hořící sklady. Ukrajinci udeřili na Wildberries, Rusové na zemědělské zásoby