Piloti a letecký palubní personál jsou nejvíce ohroženi určitými druhy rakoviny, ukázala rozsáhlá studie vědců z Harvardovy univerzity. Tyto profese jsou totiž ve vysokých výškách dlouhodobě vystaveny nebezpečnému kosmickému záření. Z více než 500 povolání mají nejvyšší nádorové riziko spojené s radiací, dokonce vyšší než lidé přímo pracující s radioaktivními materiály.ČTĚTE TAKÉ: Genetička Peková už […]
Menej ako 1 min.
min.
Piloti a letecký palubní personál jsou nejvíce ohroženi určitými druhy rakoviny, ukázala rozsáhlá studie vědců z Harvardovy univerzity. Tyto profese jsou totiž ve vysokých výškách dlouhodobě vystaveny nebezpečnému kosmickému záření. Z více než 500 povolání mají nejvyšší nádorové riziko spojené s radiací, dokonce vyšší než lidé přímo pracující s radioaktivními materiály.
ČTĚTE TAKÉ: Genetička Peková už není znalkyní v oboru. Démonizovala vakcíny a nazývala je „šmakuládou“
„Když se dostanete vysoko do atmosféry, jste vystaveni ionizujícímu záření ze Slunce, takzvanému kosmickému záření,“ vysvětlil jeden z autorů studie profesor Anupam B. Jena pro kanál Fox News. Dosavadní menší studie naznačovaly souvislost, ta nejčerstvější ji však s daleko vyšší přesností potvrzuje. U letušek a stevardů je pravděpodobnost úmrtí na rakovinu spojenou s radiací vyšší o 50 procent než u běžné populace, zatímco u pilotů o 36 procent.
Studie vychází z více než 12 milionů amerických úmrtních listů, jež obsahovaly i informace o zaměstnání. Autoři analyzovali míru úmrtnosti na nádorová onemocnění spojená s radiací, jako jsou rakovina prsu, rakovina kůže, rakovina lymfatického systému, rakovina štítné žlázy, leukemie, rakovina prostaty nebo rakovina centrálního nervového systému. U všech těchto druhů byla úmrtnost u pilotů a palubního personálu výrazně zvýšená, zatímco u ostatních druhů rakoviny odpovídala průměru v populaci. „Podporuje to hypotézu, že za zjištěným nárůstem stojí právě profesní expozice radiaci, nikoli životní styl či socioekonomické faktory,“ stojí v komentáři studie od australských lékařů Catherine Olsenové a Kena Karipidise.
Je časté létání rizikové?
Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) absorbují zaměstnanci leteckých společností ročně přibližně 3 až 6 milisievertů kosmického záření, zatímco člověk, který ročně absolvuje deset zpátečních letů napříč americkým kontinentem, obdrží zhruba 0,4 milisievertu. V případě personálu v letadlech jde tak až o 15krát vyšší dávku. „Předpokládá se, že jde o kumulativní riziko – čím déle jste tedy kosmickému záření vystaveni, tím vyššímu nárůstu rizika můžete čelit,“ upozornil profesor Jena.
Pro lidi, kteří létají často pracovně nebo soukromě, by tato zjištění podle Jeny neměla být důvodem k obavám, protože jen málokterý pasažér nalétá tolik hodin jako piloti a palubní personál. „Toto téma se skutečně týká především lidí, kteří v oblacích tráví podstatnou část svého života,“ dodal a zdůraznil, že zjištění studie otevírají otázku, zda by piloti a palubní personál neměli dostat větší právní ochranu a také speciální a častější screening onkologických onemocnění.
Evropská (respektive česká) legislativa už omezuje počet hodin, který může letecký personál trávit v rizikové výšce překračující 8 km nad mořem, a chrání také těhotné letušky, v USA však regulace neexistuje. „Riziko je známé, ale posádky nejsou informovány ani vzdělávány. A nikdo za to nenese zodpovědnost,“ varovala skrze agenturu AP Sara Nelsonová, šéfka odborové organizace AFA-CWA, zastupující více než 55 tisíc amerických zaměstnanců palubního personálu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nedostatek důležitého léku na rakovinu prsu. Do Česka právě dorazilo 1000 balení, uvedl Vojtěch
