Jen těžko si lze podle Stehlíka představit, že by pražské jaro neskončilo invazí. „I pro samotné československé komunisty začalo směrovat někam, kam nechtěli. Sami se začali bavit, jestli by neměli vrátit cenzuru. Lidé začali chtít něco jiného než strana, takže ten vnější tlak se spojoval i s vnitřním. Českoslovenští komunisté si třeba nedokázali představit svobodné […]
Menej ako 1 min.
min.
Jen těžko si lze podle Stehlíka představit, že by pražské jaro neskončilo invazí. „I pro samotné československé komunisty začalo směrovat někam, kam nechtěli. Sami se začali bavit, jestli by neměli vrátit cenzuru. Lidé začali chtít něco jiného než strana, takže ten vnější tlak se spojoval i s vnitřním. Českoslovenští komunisté si třeba nedokázali představit svobodné volby. Takže velmi těžko mohla situace dospět k nějakému vzájemnému uklidnění,“ řekl Stehlík.
ČTĚTE TAKÉ: Krvácel a prosil o pomoc. Děsivá smrt mladíka u Berlínské zdi se stala symbolem krutosti
Srpnové události podle historika až do dnešních dnů provází řada mýtů. „Například mýtus Leonida Brežněva. Dnes už víme, že patřil k těm nejméně agresivním a do poslední chvíle se to snažil ujednat. Ti jestřábi byli spíše v jeho okolí,“ sdělil Stehlík.
Celý rozhovor s Michalem Stehlíkem si můžete pustit ve videu výše. Hovořil například i o roli vojáků z Ukrajiny či o tom, jak událost vnímá mladá generace.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Castro a jeho neuvěřitelný příběh. Podmanil si Kubu, svět přivedl na pokraj jaderné války
