Tři roky od konce šéfa wagnerovců Prigožina. Do poslední chvíle věřil, že se ho Putin nezbaví

Po neúspěšné vzpouře z června 2023, kdy wagnerovci na pár hodin ovládli Rostov na Donu a vydali se směrem na Moskvu, hledal Prigožin spojence. Jedním z nich byl běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který si vzal na starost roli prostředníka mezi ním a Vladimirem Putinem. Na ruském telegramovém kanálu nazvaném Moskevská prádelna, jenž má být napojen na tajné služby, se později objevil přepis jejich tehdejšího telefonátu.

ČTĚTE TAKÉ: „Kuchař“, který si znepřátelil Putina. Kdo byl Jevgenij Prigožin a co mělo vést k jeho smrti?

Lukašenko v něm Prigožinovi popisuje chaos v Kremlu: „Celý jeho štáb ovládl chaos… Řekl jsem, že uděláme vše pro mírové řešení.“ Zmiňuje i možnost, že by Putin mohl dát Prigožina „eliminovat“ – slovo, které v Rusku znamená jediné. Šéf wagnerovců na to reaguje nervózně: „Ne, eliminovat Prigožina ne! To by stálo mnoho životů, byla by to katastrofa.“ Lukašenko ho chlácholí, že podobný krok by rozpoutal krveprolití srovnatelné s rokem 1941 (útok Německa na Sovětský svaz), a nabízí žoldákům útočiště na běloruských cvičištích. Na konci hovoru padne věta, která se s přihlédnutím k nadcházejícím událostem jeví minimálně jako neodhadnutí vážnosti situace: „Je tu problém, ale je malý.“

Jak se ukázalo, problém byl všechno, jen ne malý. Prigožin sice po vzpouře odletěl na chvíli do Afriky, o dva měsíce později se ale vrátil do Ruska – a jeho letadlo explodovalo přibližně 100 kilometrů od Moskvy. Putin později prohlásil, že v tělech mrtvých z letadla byly nalezeny střepiny granátu a že cestující byli pod vlivem drog. Výsledky vyšetřování Rusko nikdy nezveřejnilo, a protože šlo o incident při vnitrostátním letu, ruské úřady k němu odmítly pustit mezinárodní vyšetřovatele. Prigožin měl pohřeb v Petrohradě, veřejnost se ho ale účastnit nesměla.

Matka: Věděl, že je odsouzený k záhubě

Dodejme, že Prigožinova matka Violetta vnímala duševní rozpoložení svého syna poněkud jinak, než plyne z rozhovoru s Lukašenkem. V loňském rozhovoru pro ruský server Fontanka (byl prvním, který od synovy smrti poskytla) popsala jejich poslední setkání týden před pádem letadla. „Když jsem ho viděla naposledy, vypadal odevzdaně,“ řekla. Na otázku, jestli tušil, že ho čeká smrt, odpověděla jednoznačně: „Samozřejmě.“

Podle svých slov se ho ještě před pochodem na Moskvu snažila od akce odradit. „Žeňo, podporovat tě budou jen lidé na internetu. Nikdo jiný za tebou nepůjde. Lidi už takoví nejsou. Nikdo nevyjde do ulic,“ varovala ho. Syn jí prý odpověděl, že se mýlí a že ho podpoří. Server The Guardian, který rozhovor převzal, připomíná i to, že Prigožin se v Rostově nakonec zastavil sám – nedokázal totiž vydat rozkaz střílet na mladé kadety.

Prigožinová zároveň popřela, že by její syn chtěl Putina svrhnout. „Chtěl se jen dostat k vedení armády,“ tvrdí. Kremlu se přesto do dneška nepodařilo – nebo spíš nechtělo – vysvětlit, co přesně za pádem letadla stálo.

Co zbylo z Wagnerovy skupiny

Smrtí svého zakladatele však Wagnerova skupina úplně nezanikla. Podle analýzy dánského institutu DIIS šlo o typický příklad „renacionalizace“ – ruskému státu se nelíbila příliš velká autonomie soukromé armády, a tak ji po Prigožinově smrti vzal zpátky pod svou kontrolu.

Nový útvar dostal jméno Africa Corps a převzal údajně většinu afrických aktivit wagnerovců, včetně angažmá v Mali a Středoafrické republice. Podle CNN šlo o snahu Moskvy distancovat se od pošramocené značky „Wagner“ a zároveň si udržet vliv na kontinentu – jen pod jinou hlavičkou. Syn zesnulého šéfa, Pavel Prigožin, si prý ponechal část byznysu ve Středoafrické republice, zbytek impéria ale připadl státu.

Tři roky po Prigožinově smrti tak zůstává jeho odkaz rozporuplný: Muž, který si myslel, že s Kremlem vyjedná příměří, zahynul v troskách letadla. Skupina, kterou vybudoval, přežila. Ale bez něj a bez nezávislosti, která Prigožina stála život.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jsi připravená zemřít? Muž v masce panenky Chucky pronásledoval ve Filadelfii běžkyni