S prázdnými regály v supermarketech se lidé v Kyjevě setkali jen na začátku války. Nyní se jim to ale stává znovu – 19. července dopadla ruská balistická raketa na sklad zásobující obchod Goodwine a o dva týdny později údery na dva distribuční uzly řetězce Silpo zabily šest pracovníků. A Nova Poshta, soukromá poštovní služba, na které závisí většina Ukrajiny, byla zasažena již několikrát.
Dmytro Krymskyj, spoluzakladatel Goodwine, odhaduje, že údery v posledních třech týdnech způsobily ukrajinským podnikům škody ve výši přibližně 500 milionů dolarů, tedy 10,5 miliardy korun. Ještě znepokojivější je pak nová ruská taktika lovu civilních nákladních lodí, které využívají ukrajinské černomořské přístavy – ohrožena je tak mnohem větší část ekonomiky, píše web The Economist.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Efekt ukrajinských útoků? Rusové si mohou říct, ať se na Kyjev hodí atomovka, varuje komentátor
Rusko plánovalo útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu již dlouho. Nyní je ale může ještě zintenzivnit, jelikož vyrábí stále více balistických raket, zatímco Ukrajině ubývají prostředky k jejich sestřelování – například systémy Patriot. Ukrajinská protivzdušná obrana proto dokáže chránit jen nejdůležitější cíle. V červenci Rusko odpálilo rekordních 198 balistických a hypersonických raket, většina z nich mířila na Kyjev a jeho okolí, uvedl generálmajor Vadym Skibyckyj, zástupce náčelníka ukrajinské vojenské rozvědky (DIU). Rusko svými útoky reaguje na ukrajinské dronové údery hluboko na svém území.
Koncem června ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil 40denní operaci, jejímž cílem bylo donutit Vladimira Putina k vyjednávání. Mnozí proto očekávali, že srpen bude vrcholem ukrajinských útoků. Podle ukrajinského zpravodajského zdroje měla operace mít především „politický a psychologický“ účinek před ruskými parlamentními volbami, které se konají v září.
Téměř každodenní výbuchy, které se stále častěji ozývají i v blízkosti centra Moskvy, totiž mezi obyvateli vyvolávají obavy a zároveň ukazují Putinovu neschopnost útokům zabránit. Kampaň způsobila Rusku ekonomické škody. Údery na rafinerie vyřadily z provozu více než 30 procent země, nedostatek benzínu zasáhl 80 regionů a společnost Wildberries ztratila téměř třetinu svých zařízení.
Nyní ale Ukrajina začíná mít problémy. Rusko se totiž začalo zaměřovat na ukrajinské přístavy a cílí na každou loď. Přepravit je přitom potřeba 50 milionů tun úrody a alternativy prakticky neexistují. „Jedna loď o hmotnosti 100 tisíc tun dokáže přepravit tolik nákladu jako zhruba pět tisíc kamionů. To znamená pět tisíc řidičů a pět tisíc hraničních kontrol,“ uvedl Dmytro Barinov, prezident sdružení Ukrport.
Ruská blokáda ukrajinského námořního exportu je pro Kyjev velmi znepokojivá a pravděpodobně bude pokračovat bez ohledu na diplomacii. Ukrajinská investiční firma Dragon Capital odhaduje, že blokáda bude zemi letos stát přibližně 0,6 % HDP. Může ale následovat i horší situace. „Pokud se současná úroda neprodá, farmáři pravděpodobně úplně vynechají zimní setí,“ říká Alex Lisitsa, prezident Ukrajinského agrobyznysového klubu. To by podle něj mohlo znamenat ztráty v zemědělství ve výši 10 až 12 miliard dolarů, což je zhruba 5 % oficiálního HDP.
Důsledky se mohou postupně přenést i dál a ohrozit potravinovou bezpečnost Ukrajiny i její pozici na tradičních trzích v Africe a na Blízkém východě. „Je to, jako bychom hráli otevřený fotbal s Brazilci,“ lituje jeden bývalý vysoký úředník. „Dali jsme tři góly a slavíme, ale oni dali 13,“ dodal.
Ukrajinu čeká obtížná zima
O zásadním problému pro Ukrajinu mluvil v rozhovoru pro Rádio Svoboda i francouzský analytik Clément Molin. „Celkově má tato ruská kampaň velmi významný účinek. Ukrajině intenzivně chybí stíhací letouny, a proto nemůže sestřelovat rakety, což je velmi vážný problém pro ochranu klíčové infrastruktury: zejména elektráren, důležitých vojenských základen, průmyslových zařízení a skladů,“ uvedl Molin.
Podle něj bude navíc úderů na infrastrukturu přibývat. „Tato kampaň podle všeho teprve začíná. Rusko obvykle před zimou, v říjnu a listopadu, útočí každý měsíc na 50 až 60 ukrajinských elektrických rozvoden. Nyní jich napadá kolem 20, což naznačuje, že hlavní vlna útoků může přijít už v září nebo říjnu,“ sdělil Molin s tím, že zima bude pro Ukrajinu velmi obtížná, protože mnoho elektrických rozvoden bude mimo provoz. Rusko podle něj bude útočit také na čerpací stanice.
Ukrajina letos navzdory očekáváním znovu získala dynamiku na bojišti. Její postup se ale s blížící se zimou pravděpodobně zpomalí a zároveň bude čelit rostoucímu tlaku na ekonomiku a infrastrukturu. Pokud Ukrajina nenajde spolehlivý zdroj střel schopných ničit balistické rakety, její ekonomika a vojenské vyhlídky mohou utrpět vážnou ránu. Nejhorší scénář, o kterém se mluví v Kyjevě, počítá s tím, že ruské údery na energetickou, vodohospodářskou a případně i kanalizační infrastrukturu povedou k masové emigraci. „Zašli by tak daleko? Možná,“ říká zdroj z ukrajinské bezpečnostní sféry.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hrdinský čin ukrajinského velitele zachránil dva vojáky. Video se stalo hitem internetu