Vláda slib nesplnila, miliardu proti závislostem nedá. Řítíme se do propasti, varují experti

Problém s nárůstem psychických problémů u dětí se poprvé jako viditelnější téma do společnosti dostal v souvislosti s výzkumem Národního ústavu duševního zdraví v roce 2023. Ústav tehdy uvedl, že až třetina deváťáků vykazuje znaky těžkých úzkostí a dokonce každý druhý trpí zhoršenou kvalitou života.

„Z průzkumu vyplývá, že víc jak 50 procent žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme. A do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ vysvětloval tehdy koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.

Až o 70 procent více hospitalizací, zní z Bohnic

Odborníky, kteří se v této oblasti pohybují, to ale nepřekvapilo, impuls to byl spíše pro řadu politiků. „Čísla nás určitě nepřekvapila. Víme, že především mezi dospívajícími jsou úplně příšerná. Nikdo to nikdy neviděl. Řítíme se do propasti. Rozjelo se to covidem, když došlo k přerušení veškerých aktivit na hodně měsíců. On-line vše v souvislosti se závislostmi posunul třeba o 10 let,“ zhodnotil současný stav ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan, který je také brněnským zastupitelem za hnutí Žít Brno.

To, že tristní situace, selhávající prevence i regulace postupuje až do té nejhorší fáze, potvrdil pro CNN Prima NEWS i primář dětského oddělení psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan. „Tlak na hospitalizace ve věku 13 až 18 let je velký. Oproti minulému desetiletí máme řádově o 60 až 70 procent více hospitalizovaných adolescentů,“ řekl. Jde podle něj především o krátkodobé hospitalizace v rozsahu 14 dnů, které mají za cíl odvrátit nejhorší nebezpečí.

„Nejčastěji řešíme úzkostně depresivní stavy a sebepoškozování, často i intoxikaci, a to vše s přímým záměrem si ublížit. Pokud bychom ještě přidali problémy s vlastním tělem, tak to je naše nejčastější klientela. Jsou to častěji dívky, které jsou v tomto zranitelnější. Čísla skutečně narostla a jsou z pohledu medicíny alarmující. Jde to ale i na vrub špatnému systému,“ doplňuje primář. Nápor dětských pacientů hlásí ale i z Motola i dalších psychiatrických léčeben po Česku.

Vláda dala míň, než slíbila

Odborníci na oblast prevence i adiktologie se shodují, že dostat se do stavu hospitalizací, je ta úplně nejhorší a nejdražší možnost řešení problému. Téma prevence, závislostí a protidrogové politiky má aktuálně na starosti Odbor protidrogové politiky, který spadá pod Úřad vlády, tedy pod premiéra Petra Fialu (ODS). Původně kabinet zřídil i pozici národního koordinátora pro protidrogovou politiku, kterým byl Jindřich Vobořil, nicméně ten v roce 2024 skončil a téma utichlo.

„Za peníze na prevenci jsem bojovala celé čtyři roky. Jindřich Vobořil i Pavel Bém prosazovali agenturu, která si pod sebe vezme veškerou prevenci a závislosti. Na tomto základě vznikl Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025, kde je jasně deklarováno, že vláda dá na tuto oblast až miliardu korun. Vše bylo připraveno a odpracováno. Premiér se bohužel s asociací adiktologických služeb za celé čtyři roky nesešel a vláda se nakonec rozhodla finanční závazek nesplnit, což považuji za obrovskou chybu,” řekla CNN Prima NEWS místopředsedkyně TOP 09 a končící poslankyně Martina Ochodnická, která se tématu od začátku věnovala.

To potvrzuje i současná ředitelka odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová. „Je pravda, že akční plán mluvil o miliardě, která by měla jít do sítě služeb. My jsme dělali materiál, který projednala rada vlády, a tam mluvíme o tom, že by do sítě služeb celkově dokonce mělo jít až 3,5 miliardy ze všech rozpočtů, včetně krajů, resortu školství atd.,” uvedla pro CNN Prima NEWS Kiššová a dodala, že navíc jsou třeba peníze na informační kampaň, která nyní téměř neexistuje.

Právě špatnou informovanost rodičů, učitelů i všeobecné veřejnosti považují odborníci za jeden z největších problémů. Řada rodičů netuší, co je to kratom, nikotinový sáček ani to, že jejich děti si dokáží sehnat antidepresiva přes sociální sítě, třeba Telegram. A nedostatečná informovanost panuje zjevně i mezi samotnými politiky.

Stanjura tvrdí, že problémem je alkohol. Mýlí se

„Popravdě řečeno peníze na adiktologické služby pro mě nejsou klíčová položka v rozpočtu. Největší problém, který v České republice máme, se jmenuje alkohol – všeobecně tolerovaný. Jsme pro to, abychom vedli vážnou debatu o alkoholu, všechny debaty o kratomu a konopí jsou fajn, ale dopady jsou mnohem menší,“ řekl pro CNN Prima NEWS během září ještě před finálním zveřejněním rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. V konečné podobě státního rozpočtu na rok 2026 je nakonec pouze 415 milionů korun, oproti slibované miliardě.

Ministr Stanjura navíc nemá pravdu v tom, že problém se týká hlavně alkoholu a užívání jiných drog je marginální. Data z prezentace přímo z Úřadu vlády, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, potvrzují, že konzumace kratomu nebo sedativ a především závislosti na digitálním prostředí jsou mezi mladistvými mnohem větším problémem než alkohol. Z dat také vyplývá, že konzumace alkoholu, cigaret i konopných látek klesla od roku 2000 o třetinu až polovinu. V posledních pěti letech se naopak nárůst projevuje u nových drog.

Odhad počtu dospívajících (15-19 let) v riziku (závislostí) v roce 2024.

Slibovaná miliarda měla být určena na posílení stávajících pracovišť a na podporu neziskového sektoru, který zajišťuje služby v regionech a je často jediný, kdo s lidmi reálně pracuje ve chvíli, kdy to není schopen zajistit stát. „Prevence nejsou dálnice, nedají se tam stříhat pásky. 415 milionů je na to, aby aspoň mohly stávající služby fungovat dál a nemuselo se nic rušit. Nicméně na zlepšení a rozšíření služeb to rozhodně nestačí,” dodala pro CNN Prima NEWS Ochodnická.

Hollan: Bez prevence nemá regulace smysl

Podle odborníků nám už zvoní hrana, a pokud se brzy někdo neprobere, zaděláváme si na problém, který budeme jen těžko řešit. „Máme obrovské závislosti na energetických nápojích. Děti jsou od raného věku závislé na nikotinu. U starších dětí se tam často přidává kratom. Do toho všeho přidejte sociální sítě. Ukazuje se, že samotné algoritmy sociálních sítí a to nastavení, jsou droga. Je to závislost a mladý mozek to nezvládá. To vše vede k poruchám spánku a roztáčí se kolotoč, ze kterého pak děti hledají cesty ven,“ řekl pro CNN Prima NEWS Hollan.

„Na to vše, co jsem říkal, nejdou ale žádné peníze. Ty jsou dnes na klasické drogy, případně na alkohol. Chybí primární prevence, není osvěta, není léčba. Celé to bylo připravené a Fiala se Stanjurou to zamázli. Říkám to proto, že bez dobré a včasné prevence nebude regulace fungovat, i kdyby byla zavedená. Je to jako by měla židle jednu nohu,“ dodal Hollan.

Regulace kratomu i nikotinu

Vládě se naopak podařilo najít shodu na zmíněné regulaci, a to kratomu a nikotinových sáčků. Aktuálně Česko čeká na notifikaci zákazu kratomu u Evropské komise. Ta by měla být vydána každým dnem. Od ledna 2026 se poté kratom dostane na seznam tzv. látek, které budou hůře dostupné. Z ulic musí zmizet všechny automaty, kratom nebude dostupný v trafikách a látka bude k sehnání pouze v certifikovaných prodejnách. Při nákupu v on-line prostoru bude třeba dvojí ověření.

Je otázkou, zda to ale bude skutečně stačit. Třeba nikotinové sáčky na tomto seznamu jsou už od července 2023 a děti i dospívající se k nim stále poměrně bez problémů dostanou hlavně kvůli tomu, že prodejci nekontrolují věk.

„Nefunguje to tak, jako to nefunguje u alkoholu nebo cigaret. Jediné, co potom zbývá, jsou vyšší pokuty a přísnější zákazy, jako to mají nastavené třeba v severských zemích nebo ve Slovinsku, kde to vytlačili do speciálního prostoru, kam se dostanete jen s občankou,“ řekla CNN Prima NEWS místopředsedkyně TOP 09 a končící poslankyně Ochodnická.

Plaga: Jsme v epicentru, peníze zvýšíme

Řešení psychických problémů, nejen v souvislosti s návykovými látkami, si jako cíl vytyčila i předchozí vláda Andreje Babiše, která to zakomponovala i do své předchozí Strategie 2030+ a má to nyní i v programu.

„Máme to jako téma společně s Adamem Vojtěchem a chceme jednoznačně spolupracovat s Národním ústavem pro duševní zdraví. Za mě se musí udělat jasné studie a měření toho, jak to je, a podle toho nastavíme mix,“ řekl CNN Prima NEWS bývalý ministr školství, který se v případě, že ANO bude sestavovat vládu, hodlá na resort vrátit.

Podle Plagy je třeba začít tím, že školství bude mít peníze na školní psychology, což vláda Petra Fialy slíbila, ale v rozpočtu nejsou. „Druhá věc je, že už dva roky po sobě MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) zkrátilo organizacím, které se o prevenci starají, peníze. Zatřetí se musí vysokým školám doručit objednávka na celospolečenské profese. V tuto chvíli máme snad 183 dětských psychiatrů. Čekací lhůty jsou tam extrémně dlouhé,“ dodal Plaga s tím, že zárodek problému u některých dětí může pocházet i z covidových let.

„U závislostí a psychických poruch u dětí jsou tisíciprocentní nárůsty. Nejsem před problémem, jsem v jeho epicentru a situace se bude jen zhoršovat. Částka se ze 415 milionů určitě musí zvýšit, konkrétní číslo teď neřeknu, ale nejde o nějaké zvýšení kosmetické, nýbrž řádové,“ uzavřel kandidát hnutí ANO na ministra školství.

Velký důraz na řešení prevence a zvýšení podpory pro stávající programy, které z velké části zajišťuje neziskový sektor, mají v programech i Piráti a STAN. Nicméně právě posledně jmenované hnutí mělo v minulých čtyřech letech resort školství na starosti a řešení se jim v koaliční vládě najít nepodařilo.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: