Do šneka se motolice dostává v podobě vajíček v ptačím trusu. Po vylíhnutí se larvy přesunou do šnečích tykadel a vytvoří v nich vak zvaný sporocysta. Ten postupně dozrává a zvětšuje se, až původní tykadlo zcela vyplní. Tím šneka fakticky oslepí a znemožní mu zatáhnout tykadlo zpět do těla.
ČTĚTE TAKÉ: Záhada černé šelmy na jihu Čech objasněna? Odborníci zveřejnili výsledky fotografických testů
Jak přilákat hostitele
Dozrálá sporocysta nakonec váží i pětinu celkové váhy plže. Sporocysty svým zbarvením napodobují housenku a v tykadle šneka pulsují, čímž na napadeného plže lákají ptáky. Na bizarně vyhlížejícího šneka, v tomto případě jantarku obecnou, se můžete podívat ve videu:
Housenková kamufláž je ale jen polovinou. Motolice totiž zároveň ovládne nervovou soustavu šneka a začne řídit jeho chování. Pulzující „disko“ šnek se tak navíc promění v „zombie“ šneka, který je nucen vydat se na dobře osvětlená a více exponovaná místa, například na povrch listu, kde pro nicnetušící hmyzožravé ptáky představuje lákavou svačinu v podobě housenky.
Po pozření parazit v kloace ptáků dospívá, páří se s ostatními jedinci a klade vajíčka, která jsou vylučována trusem ptáka. Tím se celý cyklus rozjede nanovo.
Dospělá motolice měří asi 1,5 mm a stráví celý svůj život – odborníci se přou, zda to jsou týdny, nebo měsíce – ve vylučovacím ústrojí ptáka, kterého nijak neobtěžuje. Jantarka je na tom hůř. Pokud má štěstí, pták jí jen utrhne tykadlo, které jí zase doroste. Což znamená, že se může znovu nakazit a opět posloužit jako hostitel parazita.
Jak motolice, tak jantarka jsou rozšířené v celé Evropě, tedy i v Česku. Drobný plž (měří kolem dvou centimetrů) vyhledává vlhká místa, takže na něj narazíte na březích rybníků nebo třeba v porostech kopřiv. A při troše štěstí na vás zabliká falešnými housenkami.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry meteotsunami v Chorvatsku: Udeřilo „letní monstrum“. Turisté v panice utíkali